Krátká podotkla, že snížení porodnosti je velmi málo komunikované, až zakázané téma. Uvedla, že v minulém roce se narodilo něco přes 101 tisíc dětí. Z toho 1400 byly děti narozené Ukrajinkám, což vylepšuje statsitiku. Podle dat Českého statistického úřadu se však za první čtvrtletí roku 2023 narodilo jen 22 011 dětí. Což je jedenáctiprocentní pokles oproti stejnému období v minulém roce, ve kterém se pro změnu jednalo o desetiprocentní pokles oproti předlonsku, tj. přibližně o 20% méně než před dvěma lety.

Doktorka také podotkla, že podle dat ČSÚ má nyní Česko stejný počet že v plodném věku jako v roce 2018, když se započítají uprchlice z Ukrajiny. Tj. tím se pokles vysvětlit nedá. I myšlenku, že za poklesem je nedobrá ekonomická situace, považuje za datově neprokázanou, tedy že jde o pouhou dojmologii.

Zmínila studii, kdy se během covidu výzkumníci ptali na ochotu založit rodinu, a v roce 2021 byla v podstatě stejná jako dříve, z čehož usuzuje, že pandemie tuto touhu nesnížila.

Pak nakousla zdravotní problémy jako možný důvod, proč se porodnost snížila. „Ty zdravotní problémy mohou mít různé příčiny, buď celkově je ta populace méně zdravá, méně schopná ty děti mít. Nebo se na tom podepsalo očkování, což je jeden z důvodů, který bychom tu dnes mohli probrat,“ zmínila s tím, že pokles byl zaznamenán po zahájení očkování žen v plodném věku.

„Ten pokles není jen v Čechách, je i v evropských státech i v Americe,“ řekla jako důvod, proč je očkování v podezření. Jako další možné příčiny zmínila i hormonální poruchy nebo obezitu či stres a deprese. Podotkla, že příčin bude více, ale není možné o jedné z nich říci, že „to rozhodně nesouvisí“. Uvedla, že by potřebovala data od praktických gynekologů, kolik žen má zdravotní problémy.