„Situace tam je obrovsky vážná. Ukrajina bojuje na několika frontách zároveň,“ upozornila dáma hned na počátku. Situace je o to složitější, že ještě na Majdanu byli současní vládci země vypískáváni. Lidé na Majdanu je nechtěli, ale volby, a to i prezidentské, proběhly tak rychle, že tito politici byli zvoleni jako menší zlo,“ pokračovala ukrajinistka.

A nečekají nás další volby na Ukrajině? Faktem je, že situace je nejistá a nové rozložení karet by uvítali i mnozí oligarchové, např. Igor Kolomojský. „Na Ukrajině snad není nikdo, kdo by byl ve vysoké funkci a nebyl do ničeho zapleten. Celý systém až do roku 2013 stál na korupci,“ upozornila specialistka. Korupce kvetla už v nejnižších patrech státní správy. Lidé by jinak nemohli přežít. Jejich legální platy byly až příliš nízké.

Ukrajina za poslední rok přijala šest z devíti protikorupčních zákonů, ale otázkou je, jestli to pomůže. „Přijetí zákona je jedna věc, ale jeho dodržování je věc úplně jiná,“ varovala Víchová.  

„Ukrajinci jsou unavení. To, že si nemohou na reformy sáhnout, je zlobí. Na Ukrajině ale už vznikla určitá masa lidí, jádro občanské společnosti, která nutí ukrajinské politiky ke změnám. Řekla bych, že Západ dnes už nemá na Ukrajině za partnera jen vládu, ale také občanskou společnost,“ zdůraznila odbornice.

Ukrajinci se obávají toho, že konflikt na východě může ještě eskalovat

„Dlouhou dobu se říkalo, že si Jaceňuka přejí Američané, protože on je politikem, se kterým jsou schopni mluvit. Ale když byl americký viceprezident Biden v Kyjevě, o Jaceňukovi příliš nemluvil,“ připomněla ukrajinistka. To může znamenat, že současný premiér už nemá podporu Washingtonu. Pak je ale otázka, jestli současná koalice může ještě vydržet.

Ukrajina musí projít decentralizací. „Decentralizace je zároveň i desovětizací Ukrajiny,“ konstatovala Víchová. Snahu o decentralizaci státu vyvíjí především prezident Petro Porošenko, kterému se vyčítá, že některé body předpokládané ústavní reformy neprojednal ani s odbornou, ani s laickou veřejností. Faktem však je, že z ústavního hlediska má ukrajinský prezident nemalé pravomoci a vláda s ním musí spolupracovat.

„Ukrajinci se obávají toho, že konflikt na východě může ještě eskalovat. Ten, kdo o tom rozhoduje, sedí v Kremlu,“ zaznělo z úst odbornice. Existuje tu ale i reálná hrozba, že konec výbuchů na východě země povede k výbuchům v centrální Ukrajině. Dáma tím narážela na to, že na straně vlády bojují i dobrovolnické prapory, jejichž členové se možná se skončením války nezklidní.

„Já si osobně myslím, že Kreml se chce východu Ukrajiny zbavit co nejdříve. Kreml nikdy nestál o východ Ukrajiny. Rusko nechce, aby ukrajinsko-ruskou hranici hlídala OBSE. Rusko se chce východu Ukrajiny zbavit, ale musí z toho něco mít,“ doplnila expertka.

Jak je to ve skutečnosti s Pravým sektorem?

Pravý sektor je ve velké míře mediální bublinou. Vznikl na Majdanu, nikdo ho neznal, a především díky tomu, že se v Rusku medializoval jako velký nepřítel Moskvy, získal si v ukrajinském národě velkou podporu. „Vojáci bojující v řadách Pravého sektoru na východě se těší velké úctě, protože bojují za vlast. Z Pravého sektoru se ale také stala značka a kdekterý zločinec dnes říká: My jsme Pravý sektor. Tím tuto značku zneužívají.“

Pár slov padlo také na adresu Krymu. Energetickou blokádu poloostrova zahájili krymští Tataři. Jejich prvním cílem bylo jednání o Krymu dostat na pořad dne. Tataři zkrátka odmítají uznat Krym jako ruské území. Pravý sektor se k této vlně proti Rusku přidal. Krymským Tatarům se prý na poloostrově žije velmi špatně, protože je pronásleduje ruská služba FSB.

Situace na Krymu možná jednou půjde změnit. „Dá se to ještě změnit, ale Putin ani Rusko nemohou ustoupit ani z Donbasu, natož z Krymu. Takže jediná změna je možná až tehdy, když dojde k obměně v Kremlu. Rusové prý rozhodně věděli, že ruští vojáci napochodovali na Krym. Putin sám otevřeně přiznal, že zprvu lhal. „V Rusku se možná něco stane a něco se restartuje, nebo také ne. Ale nedokážu si představit, že by Rusko dlouhodobě vydrželo bojovat na tolika frontách,“ uvedla.

Ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč už sice oznámil, že se chce vrátit do politiky, ale podle odbornice k ničemu takovému nedojde. Úkolem Janukovyče je jen z Ruska Ukrajince znejisťovat.