Častokrát se hovoří o tom, že státy jako Rakousko a Německo mají vysoký podíl tzv. zelené energie. Podle živých dat dostupných z webu electricitymap.com je ale realita poněkud odlišná. Kupříkladu skutečnost z dnešního rána (6.00) ukazuje, že Rakušané musí velkou část své energie dovážet ze zahraničí. Odkud ji dovážejí? Z Česka. Ano, jde o „špinavou“ uhelnou energii, která je například v sousedním Německu na odchodu. Na níže přiloženém obrázku v sekci „spotřeba elektřiny“ je patrné, že si Rakušané hodně emisí „přivážejí“ od nás z České republiky.

Jak k tomu podotýká twitterový účet Konec uhlí: „Běžný Rakušan si myslí, že jeho elektřina je čistá, zelená, z větru a vodních elektráren. Chyba. Elektřina v Rakousku je především z českých jaderných a uhelných elektráren a také z německých uhelných a větrných zdrojů. Dohromady Česko + Německo v Rakousku – 58 % elektřiny. Rakouská voda 30 % a vítr NIC.“

Běžný Rakušan si myslí, že jeho elektřina je čistá, zelená, z větru a vodních elektráren.
Chyba.
Elektřina v ???? je především z českých jaderných a uhelných elektráren a také z německých uhelných a větrných zdrojů.
Dohromady ????+???? v Rakousku – 58 % elektřiny. ????voda 30 % a vítr NIC pic.twitter.com/pegyh2OFN6

— Konec uhli – Nova energie (@NovaUhli) October 24, 2021

A jak moc „českých“ emisí si od nás Rakušané vozí? Na níže přiloženém obrázku můžete vidět detailní rozpis českého energetického importu v ranních hodinách. Z nízkoemisních zdrojů bylo v Rakousku v tu chvíli 65 % dostupné energie, přičemž 59 % připadlo na energii obnovitelnou. A ten zbytek? Celých 16,5 % museli Rakušané odebrat od českých dodavatelů, přičemž tato energie reprezentovala přes 32 % celkových rakouských emisí. Uhlíková intenzita této energie: 442 g CO2/kWh.

To je ale ten lepší případ. Po většinu dne bývá rakouský import české energie proporcionálně mnohem vyšší. Pro ukázku přikládáme situaci ze včerejších 18 hodin odpoledne, kdy si Rakušané z Česka dováželi takřka 30 % své elektřiny. Tato česká elektřina pak v Rakousku představovala nadpoloviční množství všech energetických emisí. Ani to přitom není maximem, v určitých chvílích se podíl české elektřiny v Rakousku zvyšuje až ke 35 %. Uhlíková intenzita? 446 g CO2/kWh. České uhlí tak supluje to rakouské, neboť naši jižní sousedé si v posledních 15 letech uzavřeli všechny své uhelné elektrárny. Ta poslední, Mellach, zastavila provoz v loňském roce. Uhlí tedy Rakušanům nevoní, avšak tento pocit se střetává s realitou každodenní potřeby uhelné energie.

Rakouské plány pro „zelenou budoucnost“ jsou přitom velkorysé, přinejmenším tedy na papíře. Do roku 2030 chtějí Rakušané docílit toho, aby jejich národní energetická bilance (celková tvorba energie plus její exporty minus její importy) pocházela ze 100 % z obnovitelných zdrojů. To vyžaduje, aby Rakušané do 9 let odstavili všechny své zbývající plynové a ropné elektrárny. Jak se píše na webu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) v sekci o Rakousku, aby se Rakušané do tohoto bodu dostali, budou potřebovat dosáhnout čistého navýšení obnovitelné energie o zhruba 22–27 terawatthodin (TWh) napříč technologiemi. Jen připomeňme, že Rakušané si již v roce 1999 v ústavě zakázali využití jaderné energie. Rakušané jsou zároveň papežštější než papež – uhlíkové neutrality chtějí dosáhnout již v roce 2040, tedy o celých 10 let dříve, než si stanovila Evropská unie.