Důležitá je i znalost vlastníka média... V ČT se pustili do mediální výchovy diváků

27.11.2018 22:56 | Zprávy

Mediální gramotnost v Česku je nízká, ukazují to nejnovější průzkumy. Ve světě médií se prý neorientuje více než šedesát procent respondentů. V pořadu Devadesátka v České televizi se tak věnovali tématu „Mediální gramotnost a výchova v Česku“, týkajícímu se i české politické reprezentace, odborníci na média nebo také ministr školství Robert Plaga (ANO).

Důležitá je i znalost vlastníka média... V ČT se pustili do mediální výchovy diváků
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Počítač

Výzkumná služba Evropského parlamentu uvedla, jak by k ověřování informací měli přistupovat lidé, kteří působí ve veřejném prostoru, jako jsou například politici. Podle informací České televize došla například k závěru, že „každý takový člověk má za povinnost, aby každé konstatování skutečnosti bylo ověřeno, byla zajištěna správnost informací a důvěryhodnost citovaných zdrojů“.

Jak si v ověřování informací počínají čeští politici svými výroky ve veřejném prostoru, do jaké míry se podílejí právě na šíření fake news? Stejně jako obyčejní lidé mají své rezervy. „S informacemi rozhodně nepracují tak, jak by měli, a i oni jsou součástí české populace, která potřebuje vyšší mediální gramotnost,“ má jasno Markéta Zezulková z katedry mediálních studií.

Následně se upnula pozornost na ministra Plagu coby jediného politického zástupce v tomto pořadu. Ten se podle svých slov vždy snaží, aby měl zazdrojováno neboli měl vždy tvrdá data podložená vždy nějakým expertním pohledem jeho kolegů z ministerstva. „Snažím se vždy věci ověřovat a nepálit od boku,“ uvedl Plaga.

Upřímnou snahu ověřovat informace, se kterými přichází do veřejného prostoru, prý Plaga vnímá i u svých kolegů ve vládě. „Ta snaha je tam bezpochyby. Akorát problematika resortů, které kolegové ve vládě zastávají, je složitá. Přesto v těch svých věcech ke mně přicházejí připraveni, argumentují čísly a daty, není to žádná ‚dojmologie‘,“ postavil se za své kolegy ministr školství.

Kromě toho mají Češi také problém určit, kdo v tuzemsku vlastní konkrétní média. Česká televize se pustila do podrobné analýzy a poukázala na to, že mezi nejsilnější mediální společnosti u nás patří CZECH NEWS CENTER, jež patří Danielu Křetínskému a Patriku Tkáčovi. Vydávají deníky Blesk nebo Sport a do portfolia patří i rádia Frekvence 1 a Evropa 2.

Další je potom vydavatelství Mafra, které v těchto týdnech kupuje skupinu Bauer Media. Mafra je součástí koncernu Agrofert, bývalé společnosti premiéra Andreje Babiše. Vydává například MF Dnes, Lidové noviny, provozuje TV Óčko nebo Rádio Impuls.

Veřejnoprávní televize pak upozornila, že kromě Babiše je s médii spojený i senátor Ivo Valenta, který podle svých slov taktéž převede svá mediální aktiva do svěřeneckého fondu, konkrétně jde o ParlamentníListy.cz nebo stanici Praha TV.

Dalším silným hráčem v tuzemsku je prý vydavatelství Vltava Labe Media, které je součástí skupiny Penta. Vydává například Regionální deník nebo časopis Vlasta.

Z vydavatelů deníků pak schází ještě Borgis Zdeňka Porybného a Seznam Iva Lukačoviče. Dále také vydavatelství Economia Zdeňka Bakaly, pod které spadají Hospodářské noviny, časopis Respekt nebo server Aktuálně.cz. Další mediální společnosti jsou také Burda international CZ, Mladá fronta nebo Empresa Media Jaromíra Soukupa.

Komu patří konkrétní médium, ze kterého čerpám informace, je podle odborníků důležité například proto, abychom věděli, s jakou ideologií se určitá média mohou, ale i nemusejí pojit. Můžeme rozlišovat podle osobního dojmu, že některá média jsou pro nás věrohodnější, nebo ne. „Mediální gramotnost je celková a znalost mediálního vlastnictví je pouze jedna část,“ upozorňuje Zezulková.

Je-li čtenáři vlastník média znám, není vyloučeno, že to může pomoci dešifrovat, proč konkrétní text v jeho titulku vychází. „Jakákoli znalost toho, kdo za mediálními produkty stojí, nám může pomoci, není to ale pouze jediný způsob, jak kritické myšlení mít a jak si utvořit vlastní názor, ale samozřejmě je to součástí,“ zopakovala.

Pokud politik vlastní média, měl by to být důvod k ostražitosti při četbě titulů. Světově se podle Zezulkové řadíme mezi rarity v tom, že u nás vrcholní politici vlastnili nebo vlastní média. „Je to něco, na co je třeba si dávat pozor, a měli bychom se o to zajímat,“ uvedla Zezulková s tím, že není nutné hned automaticky předpokládat skryté zájmy.

Alespoň ne, dokud nemáme nějaké předchozí příklady, které lze k argumentaci pro ostražitost použít. „Pokud se opravdu začnou tyto příklady čím dál častěji objevovat a víme, že je lze postavit nejen na našich domněnkách, ale na aktuálních faktech a věcech, které se dějí, tak je to vždy důvod k pochybnosti,“ uzavřela Zezulková.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Máslo je drahé. Co husí sádlo?“ Zaslechnuto na adventních trzích. A to nebylo vše

16:55 „Máslo je drahé. Co husí sádlo?“ Zaslechnuto na adventních trzích. A to nebylo vše

Že je klobása na adventních trzích za 120 korun, si už tak nějak zvykáme. Dvě deci svařáku za 60 mož…