Bylo jim teprve šestnáct let. Z Hitlerových chlapců vycepovali v rychlokursech vojáky, aby je pak na jaře 1945 povolali do Waffen-SS a nasadili do dávno prohrané války. Tyto děti ale nebyly v žádném případě „bojeschopné“, natož aby se staly mužstvem. Režim zneužil jejich horlivosti, za niž chlapci zaplatili vysokou cenu. Kniha obsahuje příběhy svědků doby, pamětníků málo známé kapitoly druhé světové války. Autoři Günter Lucks a Harald Stutte vylíčili osudy osmi z nich.

Oba spisovatelé již v minulosti stáli za zrodem titulu Byl jsem Hitlerův poslední rekrut. V něm líčí osud Hamburčana Güntera Luckse, který byl jako šestnáctiletý odvelen do bojů o Vídeň. „Dítě bojovalo, zabíjelo – a upadlo do sovětského zajetí. Začala několikaletá odysea řadou táborů – a neuvěřitelný příběh, který v Moskvě vyústil ve velkou tragickou lásku," dokládá anotace titulu.

Druhým, čistě beletristickým titulem, jsou Pokrevní bratři. Román, jenž poprvé vyšel v roce 1932, je intenzivním, otřesným a autentickým svědectvím života několika mladistvých bezdomovců v Berlíně na počátku třicátých let 20. století. S realismem hlubokého smutku autor sleduje osud "tlupy", líčí jejich krutý boj o přežití, jakož i nezkrotnou touhu po svobodě, jež mnohdy vrcholí temnými orgiemi. Autor Ernst Haffner však svým hrdinům přiznává také důstojnost a naději na lepší budoucnost. Strhující knihu vydal Ikar.