Kromě premiéra a prezidenta se proti článku těchto tří pánů ozval i bývalý předseda vlády M. Topolánek spolu s bývalými ministry zahraničních věcí A. Vondrou, C. Svobodou a J. Kohoutem. „Ti signatáře dopisu obvinili ze snahy připojit se k protiizraelské kritice vedení Evropské unie,“ dodává Bašta.

Současný ministr kultury Lubomír Zaorálek ve své reakci na tuto polemiku zopakoval analogii s lety 1938/1939, čímž si vysloužil nadávku nácek ze strany poslankyně ODS Jany Černochové, která se později omluvila.

Někdejší diplomat Bašta se obává, že používat při posuzování současného sporu mezi Izraelem a Palestinci odkazy na naše historické zkušenosti z roku 1938 se dá asi nejpřesněji označit termínem chucpe.

„Na útisk Palestinců totiž poukázal ve svém protičeskoslovenském projevu v Norimberku 12. září 1938 Adolf Hitler a srovnal ho s utrpením československých Němců,“ připomněl Bašta a připojil část Hitlerovy řeči, v níž hájil Araby: „Říše, kterou vytvořím a která bude trvat tisíc let, bude říší německého národa, říší všech Němců, i těch, kteří ještě dnes žijí uvězněni v Československu. To, co teď řeknu, je určeno jim! Když tato mučená stvoření nemohou najít právo a pomoc sama, dostane se jim obojího od nás. Bezpráví páchané na nich musí skončit! Nejsem vůbec ochoten připustit, aby činností jiných státníků vznikla zde, v srdci Německa, druhá Palestina. Ubozí Arabové jsou bezbranní a snad i opuštění. Němci v Československu nejsou ani bezbranní, ani opuštění. To nechť se bere na vědomí!“ V noci po tomto projevu vypuklo v československém pohraničí nacistické povstání.  

„Argumentovat historickými paralelami bez znalosti historie může být hodně zrádné. Izrael dnes tak vadí, protože jeho vznik umožnily vítězné mocnosti po válce. Možná že by si vedení Evropské unie mělo uvědomit, s kým historicky souznějí jejich sympatie k Palestincům,“ uzavírá Bašta.