Draghi vypracoval dlouhou, 328stránkovou zprávu pro Evropskou komisi, ve které se zabývá plánem na zastavení hospodářského poklesu Evropy. „Je to existenční výzva,“ uvedl bývalý prezident Evropské centrální banky s tím, že jen obrovské investice vytáhnou EU z ekonomického dna nízké produktivity a slabého růstu a zastaví čím dál větší zaostávání za USA a Čínou.

Draghi uvedl, že EU potřebuje bezprecedentní objem investic, více než dvojnásobek investic ve srovnání s Marshallovým plánem, který na přelomu 40. a 50. let 20. století nasměroval do západní Evropy desítky miliard dolarů. Celkově by si stanovené cíle podle odhadů Evropské komise vyžádaly minimálně 750 až 800 miliard eur ročních dodatečných investic.

„Růst v Evropě zpomaloval delší dobu, my jsme tomu ale nevěnovali tolik pozornosti. Teď už to ale ignorovat nemůžeme,“ prohlásil Draghi podle informací listu Politico.

„Měli bychom se vzdát iluze, že pouze otálení může zachovat stávající stav. Dosáhli jsme bodu, kdy bez akce budeme muset buď ohrozit náš blahobyt, naše životní prostředí, nebo naši svobodu,“ uvedl Draghi, že Evropa musí masivně investovat jak do obrany, tak do zelených technologií.

Aby bylo možné splnit cíle v oblasti obrany, digitalizace a dekarbonizace, podle studie bude muset celková míra investic EU vzrůst přibližně o 5 procentních bodů HDP ročně, což je úroveň, která byla naposledy zaznamenána v 60. a 70. letech minulého století, jak upozorňuje televize CNBC.

Jádrem ekonomických potíží Evropy jsou podle zprávy náklady na energii pro průmysl, který je v současnosti nucen platit za elektřinu o 158 % více než v USA a za zemní plyn o 345 % více. Velké příležitosti vidí Draghi v umělé inteligenci. AI by podle něj mohla „napravit nedostatky v oblasti inovací a produktivity a pomoci Evropě obnovit svůj výrobní potenciál“. Draghi proto vyzývá k integraci umělé inteligence do našich stávajících průmyslových odvětví, „aby mohla zůstat na špici“.