Vypadá to, že ministryně Maláčová má v řadě věcí jasno už na samém začátku. Například její úsilí o zrealizování navýšení minimální mzdy o 1 500 korun nejspíše podpoří i odbory, jelikož jde o částku, o které sami často hovořili. S ostatními ale podle nové ministryně vyjednávání tak lehké nebude. „Bude to vyjednávání složité. My ze sociální demokracie chceme navýšení minimální mzdy alespoň o tuto částku. Důvody jsou jasné, ekonomika šlape a chceme, aby občané náš výborný hospodářský růst pocítili, máme také rekordní zaměstnanost,“ uvedla.

V souvislosti s tím pak poukázala také na to, že zvyšování minimální mzdy navíc vytváří tlak na to, aby rostly příjmy a výdělky všem občanům. „Je to výborný mechanismus, jak se může zvyšovat i průměrná mzda,“ doplnila ministryně.

Takové navýšení si však často nepřejí hlavně zaměstnavatelé, kromě nich i hnutí ANO. I přes to je Maláčová přesvědčená o tom, že je reálné, aby něco takového prosadila. „Já mám už představu. Dnes jsem se setkala se zástupci zaměstnavatelů, konkrétně s panem Víznerem. Oni navrhují 800 korun navýšení, vyjednávání budou složitá, ale argumenty jsou na naší straně,“ řekla s tím, že v ČSSD budou bojovat za to, aby minimální mzda vzrostla.

Něco takového však nasvědčuje střetům mezi sociálními demokraty a hnutím ANO, které si podle svých vyjádření takové navýšení vůbec nedokáže představit. Podle ministryně práce jsou však právě takové střety zapotřebí. „Potřebujeme, aby v naší politice byl i souboj idejí a programových bodů,“ míní Maláčová, která následně na moderátorčinu připomínku, že ve vládě budou spíše potřebovat shodu, uvedla, že dobré argumenty by měly každopádně padnout vždy. „Otázka je pak, které argumenty zvítězí, tak je to běžné ve vyspělých demokraciích,“ připomněla.

Firmy také tvrdí, že se zvýšení mzdy dotýká úplně všech bez ohledu na produktivitu práce, a tím dochází k deformaci mezd, takovému argumentu ale Maláčová prý nerozumí. „Když se podíváme na hospodářský výsledek a růst a srovnáme ho s Německem, tak máme mzdy na třiceti procentech, a co se týká HDP na hlavu, tam jsme na padesáti procentech, v přepočtu na kupní sílu na 75 procentech. Ten rozdíl hovoří jasně, že prostor pro navýšení minimální mzdy a poté i platů ve veřejné správě tu je, a to jsou dvě cesty, jak můžeme tlačit na růst mezd obecně,“ upřesnila Maláčová.

Také zmínila, že si ve výsledku svých snah dokáže představit i nějaký kompormis. „To si dokážu představit v každém případě, naším cílem je ale navýšení minimální mzdy a je to i oblast programového prohlášení vlády, které zmiňuje i to, že by se zde měl nastavit automatický mechanismus s navyšováním minimální mzdy,“ řekla a dodala, že v tuto chvíli na Ministerstvu práce a sociálních věcí finalizují novelu zákoníku práce a tohle bude jedna z oblastí, kterých se novela bude dotýkat.

Bojuje se také o navyšování důchodů a princip, kterým to má být zajištěno. V Senátu prošel návrh, který zvyšuje důchody všem, kteří jsou v důchodu více než pětadvacet let. Maláčová prý podporuje především vládní návrh. Senátní návrh je podle ní špatně legislativně udělaný, je zde prý mnoho věcí, které nejsou ukotveny v zákoně. „Neměli bychom trestat ty, kteří se rozhodli pracovat déle. Hlavní motivací, proč byl tento návrh představen, byla podpora žen, které celý život pečovaly o děti, odešly dříve do důchodu a my chceme nějakým způsobem dorovnat to, aby důchody měly vyšší,“ uzavřela Maláčová s tím, že rozdíl v důchodech je pětinový, a tam je proto potřeba vyššího zásahu systému.