Každý sedmý jezdící vůz je v této chvíli podle Brenny elektromobil. Každým dnem jich dle něj přibývá 200 a tvoří 60 % nově prodávaných aut. Pro mnoho Norů jsou vozy na elektřinu prý pouhým doplňkem ke stávajícímu vozu. „Podle průzkumu provedeného pro Svaz vlastníků elektromobilů prohlašuje osm z deseti Norů, kteří si pořídili elektromobil, že finanční výhody byly hlavními pohnutkami, proč si ho koupili. Pakliže výhody skončí, pořídí si jeden ze tří dotázaných raději auto na fosilní palivo,“ popisuje publicista.

Elektromobily byly doposud v Norsku totiž osvobozeny od DPH. Jejich majitelé nemuseli platit parkovné, mýtné ani třeba cesty trajekty. „Ovšem již několik let se mluví o zavedení DPH alespoň na ty dražší elektromobily, a to údajně proto, že je dnešní systém zbytečně drahý a nesociální. Jestli z voleb za tři týdny vzejde nová vláda, která bude levicová, pak bude na elektromobily dražší než 600 000 norských korun zavedeno DPH. Podle šetření je pro 27 % voličů zachování oněch výhod rozhodující, pokud jde o to, koho budou volit,“ vysvětluje Brenna.

Další obyvatelé mají podle něj zároveň pocit, že jsou k přechodu na „zelená auta“ nuceni. Výše mýtného v hlavním městě Oslu je prý doslova likvidační. „Rychle ubývá parkovacích míst. Zároveň se rozšiřuje síť cyklostezek. Extrémně se také rozmáhají koloběžky. Kontrastuje to ale s venkovem, kde se vehementně bojuje o každý autobusový či lodní spoj a kde v posledních měsících až příliš rychle dochází ke zdražování pohonných hmot,“ říká dále tlumočník.

I přesto, že je v Norsku elektromobilita tak rozšířená, údajně panuje v zemi ohromný nedostatek nabíjecích stanic mimo hlavní cesty. To podle Brenny vede následně k vytváření dlouhých kolon. Výjimkou prý nejsou ani výpadky elektřiny při nabíjení.

„Podle analýzy zpravodajského serveru www.abcnyheter.no elektromobil zn. Polestar 2 vypouští do ovzduší méně oxidu uhličitého než vůz na fosilní paliva až po najetí 78 000 km,“ upozorňuje publicista a dodává: „Výroba elektromobilů tak není zdaleka bezemisní (v porovnání s výrobou aut na fosilní paliva jsou změřené emise třeba u zmíněné značky Polestar 2 jednou tak veliké) a mimo elektřinu na výrobu z neobnovitelných zdrojů je těžba kobaltu na jejich baterie neslučitelně spojena s dětskou prací a kontaminací půdy. Baterie elektromobilů jsou těžké a přispívají ke vzniku polétavého prachu. K tomu jsou problémy s recyklací,“ vypočítává dále Brenna ve svém blogu s tím, že elektromobil si prý vyžaduje na výrobu šestkrát více nerostů než vůz na fosilní paliva. „Mezinárodní energetická agentura spočítala, že výroba lithia by se musela do r. 2040 navýšit o 42 %, grafitu o 25 %, kobaltu o 21 %, niklu o 19 %, dále mědi, bauxit atd.“

„Je léčba horší než samotná choroba?“ ptá se v závěru novinář. Nic podle něj nenasvědčuje tomu, že bude osobních vozů ubývat. Od roku 1987 se jich údajně neprodalo tolik jako letos a současně prý klesá počet cestujících, kteří jezdí hromadnou dopravou. „Jak je společnost čím dále více přizpůsobena autům, je stále těžší vystačit bez nich. Podle některých norských badatelů a webu www.forskersonen.no není elektromobil sám o sobě pro světové klima samospasitelný. Zapotřebí jsou diskuse o tom, jakou chceme společnost,“ píše závěrem autor.