U letiště v Teheránu, hlavním městě Íránu, se zřítilo letadlo Boeing ukrajinských aerolinií. Spekuluje se, zda se letoun zřítil kvůli závadě, nebo byl omylem sestřelen íránskou protivzdušnou obranou, což naznačili prezident Spojených států Donald Trump i kanadský premiér Justin Trudeau.

„Letadlo letělo v rizikové oblasti a někdo mohl udělat chybu. Někteří tvrdí, že šlo o technickou závadu. Osobně si myslím, že to nepřipadá v úvahu. Mám předtuchu, že se stalo něco opravdu hrozného,“ poznamenal na tiskové konferenci prezident Donald Trump.

Kanadský premiér Justin Trudeau doplnil, že podle informací od tajných služeb bylo letadlo sestřeleno íránskou raketou typu země-vzduch. „Nemuselo jít o úmysl,“ zdůraznil kanadský premiér.

Íránská strana tyto úvahy odmítá s odůvodněním, že jsou zcela nelogické. Zpravodaj ČT v USA David Miřejovský však před kamerami veřejnoprávní televize konstatoval, že tajné služby Spojených států jsou si celkem jisty tím, že šlo o sestřelení stroje. Americký prezident Donald Trump to vzhledem k napětí mezi USA a Íránem zmiňuje jako možnost jen velmi opatrně.

Zpravodaj ČT na Ukrajině Miroslav Karas doplnil, že ukrajinské úřady pracují s celkem 7 scénáři tohoto neštěstí a jednou z nich je i možnost, že letoun omylem sestřelili Íránci. Dosud však také úřady nevyloučily možnost, že šlo o teroristický útok.  

O situaci kolem Íránu debatovali také europoslankyně Veronika Vracionová (ODS) a poslanec Ondřej Veselý (ČSSD), který se přiklonil k Justinu Trudeauovi a jeho výkladu pádu ukrajinského letadla. „Víme, že Justin Trudeau neříká věci nadarmo, není to žádný mluvka, a to, že došlo k takové nehodě, je velmi pravděpodobné,“ uvedl sociální demokrat. I on však zdůraznil, že v tuto chvíli nelze nic tvrdit s absolutní jistotou. „V tuto chvíli bychom měli vyslovit upřímnou soustrast všem pozůstalým,“ dodal ještě.

Soustrast pozůstalým vyjádřila také Vrecionová. „Je velmi pravděpodobné, že došlo k nějakému omylu,“ pravila poté. I ona však žádala své spoluobčany, aby vyčkali na další výsledky vyšetřování.

Politici se však neshodli na tom, zda má cenu udržovat při životě jadernou dohodu, která měla Írán zavázat k zastavení vývoje jaderné zbraně výměnou za zmírnění sankcí.

Vrecionová považovala dohodu za nefunkční. „Evropská unie by měla změnit svůj přístup k Íránu a postupovat vůči němu daleko tvrději, protože Írán je skutečně obrovsky silný destabilizující prvek na Blízkém východě,“ zdůraznila dáma.

Veselý naproti tomu argumentoval, že nějaká dohoda o omezení islámského jaderného programu je lepší, než žádná dohoda. I on považuje Írán za velké riziko, ale má za to, že i s touto zemí je třeba jednat. „V momentě, kdy nebude žádná dohoda, tak nebude existovat žádná kontrola íránského jaderného programu,“ uvedl sociální demokrat. Vrecionová doplnila, že i ona  je nakloněna k vyjednávání s Íránem, ale k vyjednávání důraznému, které se nemůže opírat o prakticky mrtvou jadernou dohodu.