Letošní evropské volby znamenaly v Německu změnu trendu ve vývoji volební účasti, když po mnoha letech začala růst. Hlasovat přišlo o tři miliony Němců více než v roce 2009 a volební účast se tak zvýšila téměř o pět procentních bodů na 48,1 procenta.

Zda se stal šéf sudetských Němců europoslancem, je nejasné

Po sečtení všech volebních okrsků získali konzervativci 35,3 procenta a v Evropském parlamentu je bude zastupovat 34 poslanců. Pro stranu to je nejhorší výsledek v historii evropských voleb, proti předchozímu volebnímu období ztratila osm mandátů. Mimořádný propad zaznamenala především bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která v nejlidnatější spolkové zemi přišla o šestinu svých voličů. Kvůli tomu je zatím nejasné, zda svůj poslanecký mandát obhájil šéf sudetských Němců Bernd Posselt.

SPD, jejímž volebním lídrem byl kandidát evropských socialistů na předsedu Evropské komise Martin Schulz, získala 27,3 procenta a vyšle do Štrasburku a Bruselu 27 zástupců, o čtyři více než dosud. Podle analytiků přispělo k posílení socialistů i nasazení Schulze do boje o pozici šéfa komise. Téměř třetina voličů SPD v průzkumech uvedla, že se pro stranu rozhodla právě kvůli Schulzovi.

Na třetím místě skončili Zelení se ziskem 10,7 procenta a s 11 europoslanci. Postkomunistická Levice získala 7,4 procenta hlasů a v Evropském parlamentu bude mít sedm zástupců. Stejný počet europoslanců si připsala také euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), pro kterou zisk sedmi procent hlasů zhruba rok po založení strany znamená výrazný úspěch. V sestupném trendu pokračuje liberální Svobodná demokratická strana (FDP), kterou volilo 3,4 procenta Němců a která bude mít v Evropském parlamentu tři zástupce.

Do europarlamentu se díky ÚS dostaly i okrajové strany, včetně recesistů

Vzhledem k tomu, že německý ústavní soud zrušil spodní práh pro vstup do Evropského parlamentu, vyšle do Štrasburku a Bruselu své zástupce také řada okrajových stran. Podle volebního modelu ARD budou mít po jednom poslanci hnutí Svobodní voliči, Německá pirátská strana, Strana ochránců zvířat, NDP, Strana pro rodinu, Ekologická demokratická strana a také recesistické sdružení jménem Strana.