Podle analytiků se čerpání v poslední době zlepšuje, ovšem namísto školení nebo rekvalifikací je potřeba je využívat například při výstavbě dopravní infrastruktury.

„Jsme rádi, že se daří zrychlovat čerpání peněz z evropských fondů. Nadále je naším cílem, aby do konce roku všechny jednotlivé programy měly odeslány do Evropské komise žádosti o průběžnou platbu ve výši 17 procent hlavní alokace programu, čímž by splnily pravidlo N+3 pro rok 2018,“ sdělila ČTK ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Pravidlo N+3 znamená, že státy letos musejí vyčerpat peníze přidělené v roce 2015, kdy byly schváleny všechny programy.

Z deseti operačních programů jich podle Dostálové toto pravidlo splnilo pět. Nejlépe je na tom Program rozvoje venkova, který vyčerpal 41 procent. Následuje operační program Zaměstnanost s 29 procenty. Naopak nejhůře jsou na tom programy Praha – pól růstu (pět procent) a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (sedm procent). „Nárůst žádostí o platbu, které zasíláme do Evropské komise k proplacení, očekáváme na konci tohoto roku,“ podotkla Dostálová.

Pokud se podaří udržet současné tempo čerpání, podle analytika BH Securities Štěpána Křečka Česká republika využije celý objem přidělených dotací. „Ministryně Dostálová se se svou rolí největšího byrokrata v České republice vypořádává dobře. Její resort dohlíží na čerpání evropských dotací, což je doprovázeno nepředstavitelným množstvím papírování. Paní Dostálová se však se svou agendou sžila rychle a pod jejím vedením se daří čerpání dotací zrychlovat,“ uvedl Křeček.

Kvůli špatně nastavenému systému čerpání se však podle něj v praxi lze setkat se situacemi, že dokončené projekty končí hned po vypršení doby udržitelnosti projektu, kterou stanovuje Evropská komise. „Ukazuje se, že v mnohých případech se evropské peníze čerpají jen proto, aby se čerpaly, a ve skutečnosti neposouvají naši ekonomiku dopředu. Do budoucna bychom proto měli ustoupit od takzvaných měkkých projektů a peníze bychom měli nasměrovat do velkých infrastrukturních staveb,“ doplnil Křeček. Jako měkké projekty se označují například rekvalifikace, školení nebo konference.

Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že v porovnání s ostatními státy je Česko v čerpání deváté od konce. Oproti srpnu to však znamená posun o tři místa výše. „Přes celkově poměrně nepříznivá čísla lze v poslední době v rámci mezinárodního srovnání registrovat určité zlepšení. I tak nadále hrozí, že od roku 2020 budou dotace překotně čerpány, jen aby se stihly dočerpat. To povede k plýtvání těmito penězi a realizaci projektů se slabším významem pro rozvoj tuzemské ekonomiky jako celku,“ dodal Kovanda. Vláda tak podle něj opakuje stejnou chybu z předchozího programového období.

Ke konci roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 36,8 miliardy korun z celkových 616,2 miliardy Kč. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.