Předseda Evropské komise k navrhované dohodě prohlásil, že jejím cílem je „udržet více než dva miliony syrských uprchlíků v Turecku a zabránit jim dostat se do Evropy. Podle účastníků společného jednání měli zástupci jednotlivých států největší problém s osvobozením Turků od vízové povinnosti. „Dohoda s Tureckem má smysl jedině tehdy, pokud umožní efektivně usměrňovat tok uprchlíků,“ komentoval jednání předseda Evropské rady Donald Tusk. Podle Guardianu je však uzavření paktu mezi Evropskou unií a Tureckem v nejbližší době značně nejisté. Nutnost shodnout se na základních bodech dohody se promítla do celkové atmosféry, kterou lze charakterizovat jako „melancholickou a napjatou“.

Britský deník připomíná, že právě z Turecka na evropský kontinent v současné době přichází největší počet uprchlíků. Německá kancléřka Angela Merkelová by se měla v neděli setkat s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem. Téma společné schůzky je zřejmé, ale hovoří se také o tom, že by návštěva německé kancléřky měla posílit šance Erdoganovy Strany spravedlnosti na vítězství ve volbách, které se budou konat za 14 dní. „Evropská komise a Německo mezitím tlačí na přijetí závazného a trvalého přerozdělování uprchlíků napříč členskými státy EU. Podle Merkelové v současné době neexistuje žádný spravedlivý systém pro sdílení uprchlíků. Její spojenec, rakouský kancléř Werner Faymann, zase konstatoval, že je třeba přijít s novými závazky a sdílet větší počet uprchlíků, než je zatím odsouhlasených 160 000,“ uvádí Guardian.

• Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Spory panují mezi zástupci členských států zejména ohledně společné ochrany hranic. „Nemohu říci, že by zde vládl nějaký velký optimismus. Většina národních vůdců se domnívá, že ochrana vnějších hranic spadá do kompetence jednotlivých států,“ cituje britský deník nejmenovaného diplomata. Jeho kolega dodává, že tyto záležitosti jsou spojené s výkladem ústavy a jde primárně o otázku národní suverenity. V rámci navrhovaných opatření by měla být personálně posílena pohraniční agentura Frontex, která minulý týden požádala o navýšení počtu svých zaměstnanců o 775. „Pro nahrazení vnitrostátní pohraniční stráže celoevropskými mezi zástupci členských států EU bezpochyby nepanuje jednota. Lze těžko počítat s tím, že se pro tento plán podaří získat většinu,“ cituje Guardian dalšího nejmenovaného účastníka jednání.

Stejně tak se zatím nemohou evropští představitelé shodnout na ideji spočívající ve zřizování záchytných center pro nově příchozí uprchlíky na území Řecka a Itálie, kde by měla být zajištěna registrace uprchlíků, včetně sejmutí otisků z prstů. „Německo a některé další země tento plán podporují. První takové centrum již funguje na italském ostrově Lampedusa a další by mělo být otevřeno příští týden na řeckém ostrově Lesbos. Italové ani Řekové však pro další zřizování podobných center nejeví příliš vekou ochotu. Italští zástupci tato centra dokonce s nadsázkou označují jako koncentrační tábory. V každém případě si všichni zainteresování představitelé uvědomují, že migrační krize dále rozděluje Evropu a zároveň zvětšuje propast mezi voliči a jejich vládami, které jdou v tomto ohledu proti vůli většiny obyvatelstva,“ uzavírá britský deník.