Evropský parlament schválil zprávu o možné legitimizaci využití umělé inteligence v mnoha oblastech, mezi nimiž je i rozpoznávání obličejů. Zpráva by nyní měla posloužit Evropské komisi k navržení konkrétní legislativy. Pro zprávu o využití umělé inteligence k vojenským a civilním účelům hlasovalo 364 europoslanců, proti bylo 274 hlasů. Hlasování se zdrželo 52 lidí.

Proti hlasovali například pirátští europoslanci. „Zpráva legitimizuje využívání umělé inteligence k rozpoznávání obličejů ve veřejných prostorech, což by vedlo k porušování lidských práv na masové úrovni. To je pro Piráty jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl podle informací serveru Echo24 pirátský místopředseda europarlamentu Marcel Kolaja.

„Šmírovat lidi na veřejnosti za pomoci automatických systémů je zkrátka nepřípustné. Pokud by přišel do špatných rukou, může velmi jednoduše omezovat svobodu nás všech. Plošné monitorování lidí je neospravedlnitelné jak na internetu, tak v reálném světě,“ má jasno Kolaja s tím, že by mohlo dojít ke zneužití systému a poručení lidských práv.

Právě toho se mnozí experti obávají v souvislosti s Čínou, která umělou inteligenci na rozpoznávání obličejů masově zavádí. V Číně se vyvíjí systém sociálních kreditů, ve kterém jsou sledováni úplně všichni. Díky systému ale především účinně vyhledává protivládní aktivisty nebo novináře, které potom za účast na demonstracích postihuje.

Europoslanci ANO na rozdíl od Pirátů zprávu podpořili, ale očekávají přísné záruky proti zneužití systému. „Právně nezávazné doporučení Evropského parlamentu se týkalo celé řady etických aspektů, které se dotýkají využití umělé inteligence v bezpečnostních a vojenských otázkách, jako je třeba používání dronů. Parlament doporučil vést tuto debatu, jedná se o velmi aktuální témata. Jsem ráda, že si parlament také vyžádal studie na případná rizika používání systémů pro rozpoznávání obličejů, které by mohly být rozmístěny například v nemocnicích nebo na letištích, kde jsou nutná vyšší bezpečnostní opatření,“ uvedla europoslankyně za ANO Dita Charanzová.

„Pokud si nebudeme jisti, že jsou používány opravdu jen tam, kde to dává smysl z hlediska bezpečnosti, není možné takové bezpečnostní prvky začít používat,“ doplnila Charanzová s tím, že je namístě požadovat přísné záruky proti možnému zneužití získaných dat umělou inteligencí.