Řada odborníků již několik let opakuje, že 21. století bude stoletím Číny a v širším kontextu stoletím Asie, které narůstá populace, ale tamní vlády zároveň vkládají hodně peněz do vědy a výzkumu. Věda a výzkum přitom dlouho byly dominantou Západu, jenže dnes už to neplatí. „Asijský podíl na globálním růstu technologických firem byl již v roce 2018 nadpoloviční, stejně tak výdaje na výzkum a vývoj, a v neposlední řadě i nárůst patentů přinesla z 87 % právě Asie,“ napsal Vojta v komentáři pro MF Dnes.

Napřed jsou asijské země i v hledání nových energií. Jižní Korea a Japonsko experimentují s vodíkem. Čína a Indie vsázejí na solární energii.

Asijské země prý také kroutí hlavou nad tím, jak většinová společnost ustupuje v Evropě menšinám, místo aby společnost spojovala.

Jak by na měnící se ekonomickou situaci měla reagovat Evropa? Měla by přistoupit na vytvoření společného evropsko-asijského trhu.

„Současná asijská integrace je sebevědomá a sjednocuje trh, záhy s miliardami spotřebitelů ‚střední třídy‘. Právě pro ně vznikají asijské globální značky a asijští technologičtí lídři inovací, dávající asijským trhům globální význam. Pokud Evropa nezačne spoluvytvářet euroasijský trh a místo vstupu do Asie se bude izolovat ideologickým mentorováním, jaké provádí Evropský parlament, bude to neblahé pro evropskou konkurenceschopnost a celou další soutěž v globálním měřítku,“ upozornil Vít Vojta.