Jiří Svoboda se vrátil ještě k červnovému konci tehdejšího premiéra Petra Nečase. „Pokud by expremiér Nečas jako odpovědný politik nenechal vyplácet své milence z veřejných peněz astronomické částky; pokud by jeho protřelá milenka nebyla v pozici, z níž může dávat rozkazy vojenské zpravodajské službě ke sledování manželky svého milence, asi by pan prezident Zeman jen velmi obtížně a rozhodně ne v tak krátkém čase splnil svůj předvolební slib,“ říká režisér Svoboda.
ODS a TOP 09 nemají kostlivce ve skříních, oni s nimi obědvají i usínají
„Již jednou jsem psal, že představa ODS a TOP 09, že paní předsedkyně Němcová usedne do premiérského křesla a umožní pokračovat v usilovném zametání kostlivců, které vládní činitelé nemají ve skříni, ale s kterými obědvají, večeří i spí, byla poněkud dětinská,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz.
Svobodovi se nelíbí ani útoky šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga vůči prezidentu Zemanovi. „Silácké výroky (spíše výkřiky) pana Schwarzenberga ho obraly o poslední zbytky nátěru noblesy – porážku v prezidentských volbách ‚Karel‘ prostě neunesl, což bylo zřejmé již z prvních slov, která pronesl v televizi po vyhlášení výsledků. Porovnání se soubojem amerických kandidátů a noblesní gratulací Mitta Romneye vychází pro poraženého kandidáta v Čechách velmi nelichotivě,“ míní.
Balvín měl pravdu, ale…
Chystanými předčasnými volbami již téměř zapomenutá „kauza“ odvolání a znovudosazení ředitele Národního divadla Buriana je pro Jiřího Svobodu příležitostí poodhalit skutečnou a dlouhodobou situaci v této instituci. Známý režisér však své hodnocení zprvu bere z širšího hlediska a uvažuje o tom, co některé politiky a veřejně činné osoby vede k jejich postům.
„Když se stal králem Majálesu Alain Ginsberg a ulicemi projížděl na alegorickém voze, sdílel jsem myšlenku ‚nevěř nikomu, komu je víc než třicet‘. A sdílím ji podnes. V dospělosti jsme mnoho ideálů zradili a mnohými jsme byli zrazováni. Je věkový limit, od kterého se člověk může stát senátorem, či prezidentem. Škoda, že ten limit neplatí spíš směrem dolů. Komu je víc než třicet, je okoralý – povrch z teflonu, každá špína po něm steče. Žene ho touha po majetku, po moci, protože vidí horizont svého života a zdá se mu, že žije poslední šanci, která se nenavrátí. Vidím to sám na sobě. Mám, pravda, jiné touhy než majetek a moc – ale když mi bylo pětadvacet, neviděl jsem konečnou, jen samé startovací dráhy,“ přemýšlí Svoboda.
Pokud jde o Národní divadlo, věcně měl podle jeho slov ministr Balvín pravdu. „Politicky byl ten krok na začátku po jmenování vlády před hlasováním o důvěře neprozíravý a neobratný. A reakce? Vzpomínám si, jak chodily delegace kolegů za premiérem Paroubkem, že je pro ně nepřijatelný Vladimír Darjanin. Ten měl přitom vzdělání v oboru, praxi tvůrčí i podnikatelskou. Když TOP 09 posadila do téže funkce zubaře, žádné delegace za premiérem nechodily. Když ho vystřídala paní ze školní družiny, což byl výsměch každému, kdo slovo kultura bere vážně, všichni pokorně mlčeli – než se dotkla nehoráznými komickými výstupy Národního divadla. I pak ještě setrvala ve funkci celé měsíce,“ nechápe.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka