Evropa, momentálně se nacházející uprostřed bezprecedentní energetické krize, se připravuje na blížící se zimu. Odhady, jak Česká republika období mrazů zvládne, jsou různé. Zatímco ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ujišťuje veřejnost, že země krizové zimní měsíce přežije, neboť zásobníky plynu jsou prý naplněné z 99 procent, někteří odborníci vykreslují pesimističtější scénáře. Například energetický expert Vladimír Štěpán upozorňuje, že plyn v zásobnících nepatří českému státu a nelze se tak spoléhat, že bude v případě krize využit pro české občany.

Před nepříznivým vývojem varuje také bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské, a.s., Pavel Janeček. Rozsah a intenzita dopadu krize se podle něj bude odvíjet od počasí, konkrétně od toho, jak moc krutá bude nadcházející zima.

„Vůbec bych to nenazval růžovým. Pan premiér a pan ministr Síkela svou práci dělají dobře, protože zásobníky naplněny na 100 procent jsou. Tudíž je nemožné jakýkoli plyn, který je v současné době na lodích, vyčerpat a exploatovat na území České republiky, ale ani ve větší části Evropy. Má to ještě jeden důvod, nižší spotřeba plynu není jen otázka počasí, ale i sníženého výkonu ekonomiky. Vidíme velké ekonomické problémy, které situaci s plynem a jeho zásobami ‚zlepšují‘. Navíc máme poměrně příznivé počasí a v případě, že i nadále vytrvá, tedy budeme mít mírnou zimu, pak je určitá šance, že s množstvím plynu, které v zásobnících je, plus nějaké dodávky LNG a části přerozděleného plynu v rámci tzv. povinné solidarity z norských zdrojů, mohli bychom zimu přežít. Faktor počasí je nicméně zásadní. Bude-li zima tvrdší, předtím řečené vůbec nemusí platit. A tvrdší zima znamená, že v noci bude kolem minus osmi a před den kolem nuly. V případě dalšího poklesu po dobu 14 dnů až měsíce pak budou muset nastoupit regulační stupně,“ uvedl Janeček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. „Pak to jsou násobky proti dnešní spotřebě. Dnes se spotřeba pohybuje kolem 15-20 milionů kubíků plynu denně. Pakliže by teplota klesla k minus pěti nebo k minus deseti stupňům, je to 50 milionů kubíků, což je obrovský rozdíl,“ dále vysvětluje.

Nejde však jen o množství a cenu. Podle Pavla Janečka existují důvodné obavy o kvalitu plynu, který k nám přichází z nových zdrojů. „Od mnoha techniků plynových spotřebičů dostávám fota, která svědčí o značných problémech s náhradou ruského za jiný plyn. Pokud se situace nebude řešit, hrozí značně hospodářské škody,“ upozorňuje někdejší šéf Pražské plynárenské na Twitteru v jednom ze svých nedávných příspěvků, k němuž připojuje fotografie z neznámého zdroje zobrazující zničený kotel.

Od mnoha techniků plynových spotřebičů dostávám fota,které svědči o značných problémech s náhradou ruského za jiný plyn. Pokud se situaci nebude řešit, hrozí značně hospodářské škody pic.twitter.com/2xl8BG7Aod

— Pavel Janecek (@janepa68) November 25, 2022

Janečkův postřeh vzbudil na Twitteru značnou kontroverzi. „Jakože ten norský plyn, co k nám šel už dřív smichanej s ruským plynem ze zasobniku a trochou LNG začalo najednou ničit kotle? Nebude to zanedbaná údržba?“ zamýšlí se jeden z uživatelů v tweetu reagujícím na Janečkův příspěvek.

Čeští a evropští politici se netají tím, že do zkapalněného zemního plynu z USA vkládají své naděje ve snaze oprostit se od nákupu surovin z Ruské federace. „Posouvá nás to na dlouhou cestu k energetické nezávislosti na Rusku,“ nechal se slyšet premiér Petr Fiala (ODS) letos v září při otevírání LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Již nyní se však objevují problémy. Německo očekává, že za svých šest LNG terminálu nakonec zaplatí přes šest miliard eur, což je více než dvojnásobek původně ´předpokládané ceny. Podle deníku Global Times navíc některé environmentální organizace tvrdí, že LNG představuje zvlášť velkou zátěž pro životní prostředí.