Žaloba na ochranu osobnosti byla uzavřena smírem, podle kterého byl Andrej Babiš v seznamech veden neoprávněně a s StB vědomě nespolupracoval. Následně mělo být jeho jméno ze seznamů vymazáno.
Babiš se zavázal, že vůči Slovensku nebude uplatňovat žádné finanční nároky a stáhne své stížnosti, které podal u Evropského soudu pro lidská práva.
„Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu,“ komentoval závěr sporu sám Andrej Babiš. Nikdy prý nepochyboval, že je v právu.
„Podle zprávy Městský soud Bratislava IV. schválil usnesením ze dne 11. října 2024 smír mezi Slovenskou republikou, zastoupenou ministerstvem vnitra, a Andrejem Babišem. Na základě tohoto soudního smíru ministerstvo vnitra uznalo, že Babiš byl neoprávněně evidován jako agent StB s krycím jménem Bureš v registračních protokolech s číslem 25085 a že vědomě s StB nespolupracoval,“ objasňuje pro ParlamentníListy.cz právník a vysokoškolský pedagog Petr Kolman.
Příběh žaloby Andreje Babiše na slovenský stát se táhl mnoho let, prakticky od doby, kdy bývalý premiér coby veřejně známý podnikatel vstoupil do politiky. První žalobu podal v roce 2012 proti Ústavu paměti národa. Mnoho let kauza putovala mezi nejrůznějšími soudy na Slovensku, ale spíše než meritorní spor, zda Babiš byl či, nebyl oprávněně evidován jako spolupracovník StB, se řešilo, jaká instituce slovenského státu vlastně má být žalována.
Právník Pavel Hasenkopf vnímá zásadní posun v kauze „agent Babiš“ v nálezu slovenského Ústavního soudu, který v lednu tohoto roku shledal, že žalovaným na straně slovenského státu nemá být Ústav paměti národa, ale ministerstvo vnitra. Babiš následně zažaloval ministerstvo a tento spor nyní skončil smírem, ve kterém slovenské vnitro uznává, že Babiš byl v seznamech evidován neoprávněně.
„Tím, že ÚS SR řekl, že žalovaným má být slovenské vnitro, a Babiš podal žalobu znovu, dostala se jeho věc z rukou nadržených aktivistů z ÚPN do rukou právních profesionálů z MV. A ti zjevně shledali, že na něj nemají nic,“ odhadl právník důvody, proč se slovenský stát začal pokoušet o smír.
Ústav paměti národa na Slovensku vznikl v roce 2003 a na jeho formování měl zásadní vliv jeho první předseda Ján Langoš. Jeho pojetí shromažďování a zpracovávání informací o „letech nesvobody“ 1939–1989 bylo inspirací pro český ÚSTR, který o několik let později v podobném duchu zakládal Pavel Žáček.
V kauze Andreje Babiše slovenský ÚPN od počátku vystupoval velmi aktivně a trval na označení Babiše za spolupracovníka StB. Už v roce 2013 jeho informace využívala v předvolební kampani proti Babišovi ODS. „Andrej Babiš je rizikem pro zdravý vývoj demokratické společnosti v České republice,“ varovala na jejich základě Miroslava Němcová, která tehdy byla volební lídryní strany.
Konstatování slovenského ministerstva vnitra, že Babiš nebyl estébák, má k pravdě tak daleko jako tiktokové křepčení A. Schillerové k Labutímu jezeru.
— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) October 21, 2024
Aktuálně slovenský ÚPN vzkázal, že i přes pravomocné soudní rozhodnutí Andreje Babiše ze seznamu agentů nevymaže. „Dohoda mezi dvěma subjekty, která je dohodou o smíru, nestojí nad zákonem,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí ústavu Michal Miklovič.
Narážel tím na fakt, že ministerstvo vnitra, které Andrej Babiš po vyjasnění Ústavním soudem zažaloval, se rozhodlo urovnat Babišovu žalobu na ochranu osobnosti smírem. Tento standardní prostředek urovnání soukromého sporu ministerstvo podle vlastního vysvětlení využilo na základě dvou právních analýz a s obavami, že by v případě vítězství mohl Andrej Babiš uplatňovat vysoké finanční nároky coby kompenzaci.
Právní výklad ÚPN, podle kterého je rozhodnutí soudu odmítnuto se zdůvodněním, že nestojí nad zákonem, považují někteří právníci za kuriózní.
Pane premiére, tato země není vaše hřiště
Fakt, že závěr sporu měl formu smíru, vedl mnohé k domněnce, že jde o nějakou dohodu. Pavel Žáček, dnes poslanec ODS, po zveřejnění výsledku uvedl, že „nejde o rozsudek soudu, ale smír, který soudní rozhodnutí nemůže suplovat“.
Argumentace, že jde o „handl s Ficovou vládou“, se během několika hodin po českých sociálních sítích rozšířila.
Europoslanec Tomáš Zdechovský tweetoval, že „jednou agent, vždycky agent“, zatímco Danuše Nerudová vyjádřila názor, že „nebude to dlouho trvat a pan Babiš nám bude tvrdit, že byl disident a bojoval za demokracii. Jeho stejně smýšlející slovenští přátelé to rádi za pár eur potvrdí“.
Nebude to dlouho trvat a pan Babiš nám bude tvrdit, že byl disident a bojoval za demokracii.
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) October 21, 2024
Jeho stejně smýšlející slovenští přátelé to rádi za pár eur potvrdí.
A jako vrchol argumentace použil i premiér Petr Fiala, když smír na sociální síti zhodnotil slovy „naprosto neuvěřitelná politická dohoda o jeho spolupráci s StB, kterou uzavřel se spřátelenými politiky na Slovensku“.
Andrej Babiš se opět pokouší ohýbat fakta a odvolává se při tom na pelmel různých novinových článků. V jeho světě není zjevně podstatné, jaká je pravda, ale jak fakta co nejvíce zastřít a ohnout ve svůj prospěch.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 21, 2024
Dnes oznámená naprosto neuvěřitelná politická dohoda o jeho… https://t.co/VIhqWadnTe
Někteří v této souvislosti dokonce dumali, zda se slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok s Andrejem Babišem nedohodl během oslavy osmdesátin Miloše Zemana na Hluboké, které se oba politici účastnili.
Fotogalerie: - Zemanova osmdesátka
V reakci na tvrzení, že šlo o handl s Ficovou vládou, si několik právníků dovolilo politické reprezentaci vysvětlit, že dohodnutý smír je posvěcen příslušným soudem a je na stejné úrovni a se stejnou právní vahou jako pravomocný rozsudek.
Institut smíru zná v podstatě ve stejné podobě i české občanské právo. Jeho pojetí vychází především z pozice stran jako pána sporu v občanském soudním řízení. „Smír je standardní a žádoucí formou řešení sporů. Soudy na Slovensku stejně jako u nás mají v zásadě vést účastníky k takovému řešení,“ objasňuje pro ParlamentníListy.cz právník a publicista Tomáš Břicháček.
„Tento post není hoden státníka. Natož premiéra. Tahle země opravdu neslouží jako hřiště pro vaše vzájemné hrátky o trůn,“ shrnula Fialův výstup na síti X známá advokátka Klára Long Slámová. Později dodala, že Babišovu silnou pozici ve sporu naznačovaly už předcházející rozsudky.
Tento post není hoden státníka. Natož premiéra. Tahle země opravdu neslouží jako hřiště pro vaše vzájemné hrátky o trůn.
— Klára Long Slámová (@KlaraSlamova) October 21, 2024
Podle doktora Kolmana bez ohledu na kontext české výkonné moci nepřísluší, aby hodnotila slovenské soudnictví, neboť smír skutečně je rozhodnutím soudu. „Česká vláda by měla plně respektovat tento verifikujicí rozsudek. Jde zde sice o velice specifickou situaci, nicméně i tak v právním státě by Česko mělo respektovat nezávislé slovenské soudnictví,“ zdůrazňuje.
Právník nepředpokládá, že by vláda České republiky disponovala v případu nějakými specifickými informacemi, které by neměl k dispozici soud a ospravedlňovaly by pochyby.
„Premiér Fiala by jako konzervativec neměl sklouzávat k lacinému populismu nerespektujícímu soudní moc. Nelze některé judikáty účelově vítat a jiné perfidně zpochybňovat,“ varuje jurista.
Právník Břicháček také považuje za problematické, pokud „naši čelní představitelé, kteří slibovali, že vrátí do politiky slušnost a odpovědnost, pronášejí podobné urážlivé, nízké výroky“.
Je to podle něj ze strany premiéra i dalších politiků projev neúcty ke slovenskému státu a jeho institucím, která vážně ohrožuje česko-slovenské vztahy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Má smysl nadále řešit vztah Andreje Babiše s StB?
autor: Jakub Vosáhlo
