Přestože se aktuálně v souvislosti s filmovými novinkami hovoří především o novém Indianu Jonesovi, o filmu Barbie či o nejnovější podívané od režiséra Christophera Nolana Oppenheimer, která popisuje závod mezi nacistickým Německem a USA o získání atomové bomby, v amerických kinech se již od začátku července promítá také film mexického režiséra Alejandra Monteverdeho Sound of Freedom, který zaznamenává rekordní čísla návštěvnosti. Dle mnohých komentátorů však jde o kontroverzní snímek.

Film, který je založen na skutečných událostech, popisuje rozšíření mezinárodního obchodu s dětmi a je inspirován příběhem bývalého zvláštního agenta ministerstva vnitřní bezpečnosti.Tima Ballarda, který po odchodu ze služby v roce 2013 cílil na dopadení obchodníků s dětmi mimo USA a zachránil desítky dětí i dospělých.

Zobrazeno je, jak se děti z Latinské Ameriky stávají obětmi obchodu s lidmi, který častokrát probíhá s cílem prodat děti jako sexuální otroky či zneužívání děti pro účely natáčení dětského porna. A v samém závěru tvrdí, že v současnosti je zotročeno více lidí než kdykoli předtím v historii, včetně doby, kdy bylo otrokářství legální.

Producent filmu Eduardo Verástegui pro server The Epoch Times potvrdil, že jde v Mexiku a ve Spojených státech o problém ohromných rozměrů. „USA jsou největším konzumentem dětského sexu na světě a Mexiko je největším poskytovatelem dětského sexu na světě,“ podotkl.

Zmínil, že děti, o jejichž záchraně film je, bývají zneužívány nejen pro sexuální účely. „Tyhle děti jsou znásilňovány desetkrát, patnáctkrát za den, deset let nebo spoustu let, a potom některé z nich zabijí, otevřou je a prodají jejich orgány,“ popsal s tím, že toto zjištění ho přivedlo k tomu, že se rozhodl na problematiku poukázat filmem.

Varuje, že jde o problém, který se nedá přehlížet. „Hodně lidí, miliony lidí si myslí, že je to daleko od nich, že tady se to neděje. Děje se to, u sousedů, za vaším domem, je to všude, všude,“ pronesl producent o rozšířenosti dětského porna a o obchodu s dětmi v Americe.

Přestože tak dle něj jde o vážný problém, který by měly USA řešit, některá tamní média se film podle televize Fox News snaží onálepkovat coby „dezinformační“, a přestože ve snímku není ani jediná taková zmínka, snaží se jej degradovat napojením na konspirační teorii „QAnon“.

Spojení na konspirační teorii „QAnon“ se snaží filmu navléct například server CNN či britský server The Guardian, pro nějž filmový a televizní kritik Charles Bramesco sepsal článek, v němž přiznává, že film překonává svými zisky očekávání, ale při sledování, od koho tyto peníze tečou, se dle něj dá dobrat k diváckému publiku, v němž jsou zastoupeni lidé z „pravicového okraje“ s „konstelací paranoiků“. „Ti, kteří jsou naladěni na ušní bubínky drásající frekvenci QAnon, vyslyšeli klarionové volání, které vede přímo do multiplexu,“ píše se v uvedeném článku od Bramesca.

Upozorňováno je mnohými také na to, že film měli podpořit například herec Mel Gibson, americký exprezident Donald Trump či miliardář Elon Musk. Trump po zhlédnutí snímku ocenil jeho tvůrce a podotkl, že již chápe, proč má snímek silnou návštěvnost.

Sám Ballard k propojování snímku o obchodu s dětmi s konspiračními teoriemi pro Fox News řekl, že nedokáže pochopit, jak někdo tyto dvě věci dokáže propojit. „V každém pořadu, který jsem viděl, jen rádi nadhazují slovo QAnon. Se skutečným příběhem mají nulovou souvislost. Je velmi těžké si takovou souvislost vytvořit, když je to ve skutečnosti založeno na skutečném příběhu,“ poznamenal.

Doplnil, že mu přijde zvrácené označování filmu za konspiraci, když sám ví, že jsou násilníci a obchodníci s lidmi, zobrazení ve snímku, založeni na základě reálných lidí.