Britská premiérka Margaret Thatcherová se před 30 lety postavila odborářům, navzdory masivním protestům odolala jejich tlaku a dokázala prosadit změny v britské ekonomice. Ve Francii však žádná Thatcherová nevládla a zdejší ekonomika si zachovala řadu levicových výhod. Podle Natalie Nougayrède je to dobře, avšak pouze do té míry, že tyto výhody nesmějí blokovat rozvoj ekonomiky.

Levicový francouzský prezident Francois Hollande si je toho vědom a snaží se prosadit liberalizaci pracovního trhu. Avšak protože by to neprošlo u jeho vlastních poslanců, snaží se obejít parlament a liberalizovat pracovní trh toliko vládním nařízením. Odboráře tím přivádí do varu.

„Je Francie na pokraji zhroucení?“ ptá se autorka právě v souvislosti s protesty odborů. „Protesty proti nové úpravě pracovního práva vedly k tomu, že odboráři začali blokovat rafinérie a jaderné elektrárny. Vláda musela sáhnout do strategických zásob ropy. Policie použila proti demonstrantům slzný plyn a zadržela 77 osob,“ dodává Nougayrède.

Celý text najdete zde.

EU teď s obavami hledí na situaci ve Francii. Nepokoje si prý teď zastánci další evropské integrace nemohou přát ani trochu. Chaos by se totiž mohl rozšířit přes Britský kanál a ovlivnit hlasování o vystoupení ostrovního království z EU. Nepokojů využívá i šéfka Národní fronty Marine Le Penová, která se ostře staví proti EU.

Získává tak popularitu u mladých Francouzů, kde je 46 procent lidí do čtyřiadvaceti let bez práce. Týká se to nekvalifikovaných pracovníků, ale nijak slavně na tom nejsou ani mladí vzdělaní lidé. Francie prostě reformu pracovního trhu potřebuje, a pokud tomu mladí lidé spolu s odboráři brání, jsou sami proti sobě. Máslo na hlavě má i samotný prezident Hollande, který promrhal první dva roky svého prezidentství, neprosadil potřebné reformy a teď se to snaží dohnat. Je však znám jako váhavý politik, takže zbytek EU napjatě čeká, jak to ve Francii dopadne.