„Francie si na ten výjimečný stav zvykla. Celý politický konsenzus se ustavil na tom, aby výjimečný stav po událostech v Nice trval. Francie je ve stálém vnitřním i vnějším napětí. Je vidět i napětí mezi politiky navzájem,“ řekl úvodem Fischer.

„Je vidět, že lidé chtějí vysvětlit, co se stalo špatně. Je potřeba pracovat s bezpečnostním aparátem, ale i s veřejností,“ podotýká Fischer a dodává, že podle něj je nyní důležitá debata o tom, zda má Francie nadále bombardovat Sýrii kvůli Islámskému státu. „Musíme si připustit, že jsme diváky v divadelním kusu, kdy nevíme, co se všechno děje. Během fotbalového EURA byly zmařeny pokusy o atentát, o čemž se nemluví. Ale je to skutečnost. Systém funguje,“ říká.

Kuriózní podle něj je, že mnoho zemřelých v Nice byli muslimové, kteří mají dnes pohřby v mešitách. „Je to město, kde se lidé ale umějí také radikalizovat,“ poukazuje na multikulturalismus města Fischer.

Podle něj je nutné nyní řešit situaci v Sýrii. „Zde se bojuje proti Islámskému státu. Ale nejenom, je zde i občanská válka. Tento konflikt nemůže sama Francie zvládnout. Měla by to nyní celé vyhodnotit. A je důležité, aby se ten bezpečnostní aparát trošku mohl také cvičit a odpočinout si. To zatížení je veliké. A Islámský stát chce vyčerpat ozbrojené síly evropských zemí,“ řekl. Důležité je podle něj také táhnutí za jeden provaz. „A to se v době zjitřené ne vždy daří,“ sdělil. 

„Je tady Francie, která prosperuje, které se daří. Jsou tu však i protesty v ulicích,“ pojmenovává současnost země galského kohouta Fischer. „Ve chvíli, kdy chcete respektovat a nechcete diskriminovat, zjistíte, že vám pro konkrétní práci chybějí nástroje. Stačí, že do jednoho vchodu v paneláku se nastěhuje několik rodin a začnou se shlukovat. Dochází k tomu, čemu říkáme ghetta,“ podotkl následně Fischer. Francie však podle něj má dostatek sil na integraci, není to však tak, že by ji lidé brali jako samozřejmost.

Následně se Fischer vyjádřil k nacionalistické političce Marine Le Penové. „Paní Le Penová se pořádně nedostala k moci se svými lidmi. Teprve nedávno se začalo přemýšlet o tom, co by se dělo, kdyby se dostala k moci. Nyní jsou spolustraníci ve stadiu, kdy musejí přemýšlet nejen o protestu, ale i o něčem pozitivním,“ podotýká s poukázáním na Nigela Farage. „Ten člověk neměl program. A když uspěl, odstoupil,“ zdůraznil Fischer.

Nutné podle něj je to, aby v Evropě byla nastolena vláda práva, vymahatelnost práva, a to na samé hranici schengenského prostoru. Je nutné podle jeho názoru také zpřísnit podmínky, za kterých budou přijímáni migranti. 

Závěrem se také hovořilo o vztahu Evropské unie s Tureckem. „Turecko je členská země NATO, spojenec. A je to země, která požádala o členství v Evropské unii. Není to země, kterou bychom teprve objevovali. Ale přesto nás zaskočil pokus o převrat, ale i kroky, které mu následují,“ podotkl Fischer. „Otazníky nad tím, jak se bude vyvíjet celá Evropská unie i Turecko, zůstávají,“ zmínil také exdiplomat.