Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas naznačil, že by ještě mohl vybrat nového předsedu Ústavního soudu ČR, i když mandát Pavla Rychetského končí až po skončení mandátu prezidenta Miloše Zemana. Vedle toho se do boje o Hrad přihlásila Denisa Rohanová, která posbírala podpisy poslanců ještě z předchozího volebního období - z let 2017 až 2021.

Je to v pořádku? Není třeba něco změnit? Dotaz tohoto rázu položil jeden ze čtenářů serveru ParlamentníListy.cz  

„Dobrý den, nemáte dojem, že se obecně ukazuje, že tu chybí lhůty - např. kdy je možné jmenovat nástupce někoho (např. předsedu ÚS), od kdy je možné sbírat podpisy pro prezidentskou kandidaturu, do kdy má být ustanovena po volbách koalice atd. Je to podle vás chyba zákonodárců, nebo je to podle vás v pořádku? A pokud je stávající systém nedokonalý, podniknete něco pro nápravu?“ otázal se čtenář.

Na dotaz zareagoval exministr školství Petr Gazdík (STAN).

„Jsem přesvědčen, že Ústava vůbec není napsána špatně. Autoři ale předpokládali jistou politickou a kulturní úroveň politických aktérů. Například to, že odcházející prezident nebude jmenovat předsedu Ústavního soudu více než půl roku před skončením mandátu předešlého, nebo když Ústava říká, že něco prezident nebo premiér mají udělat, tak se myslí neprodleně, či to, že vláda bez důvěry nebude vládnout třeba rok. Ale pořád si myslím, že nemá smysl psát přesné lhůty - Ústava není jízdní řád. Ale na nás záleží, koho si volíme - a zda ten, koho si volíme, má odpovídající politickou kulturu,“ napsal Gazdík.

Na tentýž dotaz odpověděl i lidovecký poslanec Aleš Dufek. Konstatoval, že se především do Ústavy ČR lhůty budou muset doplnit. Zdůraznil však, že je mu to líto.

„Problém chybějících lhůt je hlavně problémem našeho ústavního práva. Ústava byla psána v době, kdy její tvůrci předpokládali jistou politickou úroveň nejvyšších politických představitelů země. Hodně spoléhali na tzv. ústavní zvyklosti. Bohužel v posledních létech ústavní právo zhrublo takovým způsobem, že se ústavní zvyklosti nedodržují a k ústavnímu právu je přistupováno stejně jako např. k právu občanskému či trestnímu. No a pak nám ty lhůty pro jednotlivé úkony chybí... Ano, zřejmě se budou muset doplnit, i když mě to jako právníka mrzí,“ napsal zákonodárce.