„Můžeme se bavit o některých skutkových podstatách, ale myslím si, že tresty dostatečně přísné jsou. Máme nejvíc vězňů na západě Evropy,“ poznamenal Benda. „Účelem trestu je jednak potrestání pachatele, ale také jeho převýchova a ochrana společnosti. Domnívám se, že dnes se klade velký důraz na ten trest, ale daleko větší důraz by se měl klást na ochranu společnosti, o převýchově si nedělám iluze, protože zejména u závažných trestných činů je možnost převýchovy velice nepatrná. Ochranu společnosti ale považuji za velmi nedostatečnou, a to zejména vzhledem k ledabylé funkci detenčních zařízení, která v České republice nejsou v dostatečné míře,“ nechala se slyšet následně Samková.

„S oběma se dá souhlasit, ale jenom do chvíle, než jste tím postiženým a musíte se koukat na to, jak človíček, kterého jste měli, nemáte. Najdete ho po měsíci a nemůžete se s ním rozloučit. Pro mě osobně ten člověk tady nemá co dělat. Této společnosti nic nepřinese, jenom bude využívat toho, že bude mít teplou stravu... který důchodce by se takhle měl... já jsem pro to, aby u těch nejzávažnějších trestných činů to bylo oko za oko, zub za zub,“ řekl následně rázně Blaško a rozhovořil se o terorismu. „Vezměte si dneska terorismus. Jednoznačně pokud ten člověk je usvědčen, tak by měl být potrestán v momentě, kdy jeho jednání způsobilo ztráty na životech,“ podotkl Blaško.

„Nejsem úplně fanatický odpůrce trestu smrti. Je to věc, o které se dá diskutovat. V Evropě, ve které jsme, je tato diskuse zbytečná, protože jej nemůžeme obnovit,“ podotkl dále Benda. „Myslím si, že především je potřeba rozlišovat právo míru a právo válečné. A pod právo válečné bych zařadila terorismus, kdy teroristická akce je akcí vojenskou, a mělo by být také podle toho s pachateli tedy naloženo. Ale právo míru a právo války je diametrálně odlišné,“ sdělila Samková. „Trest má mít taky odstrašující úlohu. Výše trestu má především vést k tomu, aby tito pachatelé tyto trestné činy nepáchali. Lidé, kteří páchají trestnou činnost, nejsou v takovém psychickém rozpoložení, aby je jakákoliv výše trestu od páchání trestné činnosti odradila. Je nejdůležitější společnost ochránit. A jestliže jsme v mírovém právu, nemá zde trest smrti místo. A jestliže někdo vystřílí při teroristickém útoku redakci nebo najede kamionem do lidí a křičí při tom Alláhu Akbar, nemám problém ho potom oběsit nebo zastřelit. Klidně osobně,“ poznamenala Samková.

„Podle mého názoru naše evropská společnost je přehumanizovaná a podle toho to vypadá. Máme kriminály plné lidí a ti by možná snesli, kdyby se tady zavedlo něco, jako je v právu šaría, a bambusovou holí jim vysázeli pár ran holí,“ sdělil Blaško, jenž velmi rozčílil Samkovou. „Vy tady zavádíte středověké manýry!“ rozhorlila se Samková. „Máme plné kriminály, ale některé záležitosti by se daly vyřešit klackem,“ trval na svém Blaško. 

Následně se pak rozhorlil nad tím, že by nikdy neměl odejít z detenčního ústavu člověk, který byl odsouzen za pedofilii. „Směřujete k penalizaci homosexuality. Tímto směrem to vedete,“ rozčílila se Samková. Blaško se však ohradil, že nic takového neprosazuje. „Tryská ze mě nenávist,“ potvrdil následně Blaško, že jako sopka by byl každý, komu by se stalo to co jemu. Vzpomněl tak na úmrtí svého syna, jenž zemřel násilnou smrtí.

„Společnost se neřídí podle emocí. Je něco jiného, když sáhnu na dítě, nebo když dítě zabiju,“ podotkl následně Benda, jemuž oponovala Samková, že na dítě by se sahat nemělo. „Škody, když někdo sáhne na dítě, jsou tak strašný...,“ poznamenal dále Blaško.

Podle Bendy by stát měl rozhodně trestat způsobem, jenž není ponižující a není mučením. A vyloučil debaty o terorismu, protože podle jeho názoru v Česku žádný nehrozí. Benda následně rovněž sdělil, že by nestavěl nové věznice, ale přikláněl by se spíše k alternativním trestům, Samková pak hovořila o nutnosti detenčních zařízení.