„Sociální sítě obecně považuji za prospěšnou věc, protože usnadňují komunikaci, umožňují se sdružovat i na dálku různým zájmově stejným skupinám lidí (sama jsem členkou řady skupin, například obcí a měst, historie, architektury, ručních prací, péče o zahradu…), a můj život to velmi obohacuje a přináší řadu příjemných chvil,“ předesílá k fungování sociálních sítí senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

„Má to ale jedno velké ale – sociálně sítě se tak trochu utrhly ze řetězu a vymkly jakékoli kontrole, jsou zcela bez pravidel, to se samozřejmě čím dál víc a hrubě zneužívá ve veřejném prostoru, chcete-li v politice, a to je až o strach,“ dodala s tím, že mají zásadní vliv na veřejné mínění, „kterým mohou až nebezpečně ovládat obrovské masy lidí“. „Jak vnucováním jednostranných informací, tak cenzurou nepohodlné oponentury. Zažili jsme to za covidu. Ta manipulace ve prospěch nevyzkoušených vakcín byla neuvěřitelná. Podobně jednostranná je informovanost o válečném konfliktu na východě. S nadsázkou bych to řekla tak, že za chvíli bude vládnout ten, kdo ovládne sociální sítě, a tím zprivatizuje jedinou pravdu. Bude to jako kdysi Rudé právo, jen to bude nebezpečnější svou silou, a bude to vypadat ušlechtileji,“ podotýká.

Co nemá s demokracií nic společného?

Koneckonců na cenzuru už si stěžují téměř všichni. „Dokud se nedají jasná pravidla i soukromým sociálním sítím, která budou muset být fér jako každé jiné podnikání, nebude lépe. Není ale přece rozdíl, když se dá na trh maso nakažené salmonelou, nebo se toleruje anonymní FB stránka plná lží a nenávisti. Také je to zkažené zboží, ze kterého nám může být špatně,“ uvedl senátorka. „Dokud tady za každou síť nebude odpovědná osoba, která může být povolána třeba až před soud, a proto si své ovečky raději sama bude hlídat jasnými pravidly, rovněž přezkoumatelnými, můžeme se nadít ledasčeho,“ dodala.

Cenzura, jako prvek totalitních systému, je pak kapitola sama pro sebe. „Osobně zastávám názor, že ani soukromé stránky by například neměly mít právo bezdůvodně zrušit nebo zakázat blog. Protože pokud někdo, byť soukromý, vystupuje ve veřejném, nikoli soukromém interním prostoru, a přináší i zpravodajství apod., musí přijmout pravidla hry tohoto veřejného prostoru. Třeba pravdivost a slušnost vyjadřování. To, co dnes někdo vypouští z úst za stoku vulgarit a urážek, je neuvěřitelné,“ konstatuje.

       
Změny budou zřejmě viditelné časem…

V těchto dnech by se už Facebook nebo Google měl řídit jinými postupy, alespoň takto jsme se dozvídali informace z médií. Otázkou je, jestli se rozdíly dají nějak vnímat? „Příliš ne. Víte, mně se zdá, že to bezvládí, které se opírá o klišé ‚je to soukromé‘, vlastně mnohým vyhovuje. Ale ani soukromé si nikdy nemůže dělat, co chce – právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. To říkali už staří Římané. Pokud tedy kdo přináší tzv. zpravodajství, musí garantovat, že je objektivní, a pokud se prokáže opak, musí nést důsledky. Dnes je to tak, že některé stránky slouží k honu na nepohodlné, až k mediálnímu lynči, a ani se tím netají. Možná se to děje i na objednávku,“ uvedla. „Vím o tom své. Proto říkám, že bez pravidel budujeme prostor pro beztrestné projevy nenávisti, proti kterým nemá slušný člověk obrany. A to je nebezpečné, protože jednou někomu prostě ujedou nervy jako Michaelu Douglasovi ve Volném pádu. A půjde si to s danou tzv. redakcí vyřídit. Proto si myslím, že tak, jako má pravidla každá živnost, tak ji musí mít i sítě a servery a weby… A jedním z hlavních pojmů musí být odpovědnost za to, co se na nich děje,“ dodala.

      
Senátorka právě odstartovala rozesílání knihy svých blogů. A jestli to vnímá jako satisfakci? „Nepochybně! (úsměv) Když mi zakázali na aktualne.cz blog, který tam byl 11 let a patřil k nejčtenějším (běžně ho četly tisíce až desítky tisíc čtenářů, ten nej… dokonce čtvrt milionu), bylo jasné, že to musí být na politickou objednávku. Nikdo nevyžene blogera, který mu přináší zdarma takové množství čtenářů, jen tak, že ho to ráno napadlo. Když jsem požádala o blog na idnes, odmítli mě, že prý nejsem důvěryhodná (úsměv). Takže to bylo jasné – jsem na černé listině. Tak jsem si řekla ‚kašlu na vás‘, a vytvořila si vlastní edici knih JZH – ostatně bylo to vždy mé přání. A jako první vychází výběr těch nejlepších blogů z posledních let. Knihy si vydávám sama, dcera mi zajišťuje distribuci… A Blog/out je jen začátek. A objednávky chodí ve vlnách… Za chvíli budu končit druhou knížku Život na há(č)ku s mottem: Novináři, kteří o mém životě neví nic, ale mají pocit, že mohou ‚všechno‘, netuší, že největší ‚senzací‘ je můj život sám… O tom ta kniha bude. Myslím, že si všichni počtou…“ dodala.

Je senátorka bývalý americký prezident v sukních?

A dojmy z uplynulých dnů? „Těch je mnoho. Úžasné Václavské náměstí 16. září. Kdo tam nebyl a být mohl, udělal chybu. Ta atmosféra tam je nepopsatelná. Vnesla do mě vnitřní klid, že je tu zdravé jádro, které tu naši zemi prostě nedá. Byly tam všechny generace, často celé rodiny… Lékaři, učitelé, herci… A pak – měla jsem možnost nechat hlasovat o demisi vlády sto tisíc lidí, to se také každému senátorovi nepoštěstí (úsměv). Pak to byl ‚zajímavý‘ den, když mi FB zrušil stránku s 84 000 příznivci. Prvotní šok a pocit bezmoci vystřídal téměř kobercový nálet sounáležitosti lidí a nabídek pomoci, jeden komentátor, kterého velmi respektuji, mi napsal, že jsem český Donald Trump v sukních, když po mě tak jdou (úsměv). To mne pobavilo. Hned jsme se samozřejmě odvolali, tady musím pochválit mého přítele, který na ně hned nastartoval, a musím říct, že poprvé za rok mi v hlavě vyskočila věta – vždyť jsem členka Parlamentu, proboha, to už přece není až taková legrace mě vymazat,“ popsala.

„Nevím, zda zapůsobilo to, nebo něco jiného, ale za pár hodin mi stránku obnovili, označili ji za bezproblémovou, zkrátka byla jsem zpět. Také zajímavý zážitek. Nicméně o to více jsem si uvědomila, jak je demokracie zranitelná, jak snadno lze člověka ‚vymazat‘ z veřejného prostoru, a tím ovlivnit politickou scénu, zkrátka bude se s tím opravdu muset něco dělat. Jinak budeme dál rukojmím těch sítí a jejich majitelů, a ti si budou diktovat složení vlád. Kdyby tu byla nezávislá média, a Česká televize plnila svou roli, vláda Petra Fialy už dávno skončila. Neměla by šanci ustát to, co ve skutečnosti dělá, a hlavně to, co nedělá,“ doplnila.

Knihu obdrží i bývalí prezidenti a expremiér

I v tom, komu knížku Blog/out věnuje má senátorka jasno. „Určitě mnoha lidem v mém blízkém okolí, jejichž výčet by byl moc dlouhý. Ale možná by čtenáře zajímalo, že výtisk s mým osobním věnováním nepochybně dostanou oba páni prezidenti – Václav Klaus a Miloš Zeman, o kterém jsou v knížce hned dva blogy, pak zástupci opoziční scény, s nimiž jsem se osobně setkala, tedy samozřejmě Andrej Babiš, kterého jistě pobaví blogy o sobě z před pár lety, Jaroslav Foldyna, Jindřich Rajchl a řada dalších, zástupci nezávislých médií jako Luboš Xaver Veselý, Jaroslav Polanský, Petr Hájek, Robin Čumpelík, Tomáš Lukavec, Petr Bohuš, Jana Bobošíková… A  podpořit chci i Roberta Fica – též jsme se kdysi krátce setkali, a třeba mu to udělá v tom předvolebním napětí radost. Daniel Landa nebude také chybět, Jaromír Nohavica, přátelé z Pražské hospody, ze Zdravého fóra, z Pro Libertate, mnoho přátel starostů, primátorů, hejtmanů… prof. Jan Pirk...  Přes padesát výtisků zkrátka od srdce podaruji… Ta jména jsou zlomek. Když jsem ten seznam připravovala, uvědomila jsem si, jaká je v těch všech jménech obrovská síla… A jaké mám vlastně štěstí, že je všechny osobně znám… Z osobností, s nimiž jsem se zatím nesetkala, ale knížku jim chci poslat, bych uvedla pana kardinála Dominika Duku, a houslistu Václava Hudečka. Moc si jich vážím...“ uzavřela.