Petr Hannig osmkrát kandidoval do senátu, čtyřikrát do sněmovny a jednou do Evropského parlamentu. Prozatím však neuspěl. Přesto to nevzdává. Kdyby prý kandidoval za nějakou významnou stranu, tak by prý uspěl. Dostal prý nabídku kandidovat za hnutí Svoboda a přímá demokracie, ale odmítl ji. Proč? „Protože už jsem to slíbil dalším šesti stranám, takže já nezrazuji svoje lidi,“ prohlásil Hannig. „A co vás pojí s Tomiem Okamurou?“ zeptal se Pokorný. „V podstatě nic,“ odvětil okamžitě host.

Poté posluchačům prozradil, že má své jasné názory, ale rád se baví se všemi lidmi, nemá rád, když se mnozí lidé uzavírají do sociálních bublin, ze kterých odmítají vykročit. Z toho se potom v České republice rodí hluboké společenské příkopy.

Pokorný poté otevřel téma Adama B. Bartoše, odsouzeného antisemity, který je tiskovým mluvčím prezidentského kandidáta. Hannig sice nesouhlasí s tím, jak se Adam B. Bartoš vyjadřuje, ale je připraven ze všech sil hájit jeho právo svobodně se vyjadřovat. Nyní stojí Bartoš znovu před soudem a Hannig prozradil, že jako prezident by dal Bartošovi milost. „Nejenom jemu,“ prozradil navíc Hannig. Udělil by prý milost všem lidem, kteří jsou stíháni za to, co ve veřejném prostoru řekli nebo napsali.

„Já jsem zastáncem trestu smrti pro teroristy, a to i pro ty, kteří byli přistiženi při činu, protože oni, když se dostanou do vězení, tak infikují ostatní vězně, oni jsou pro ně hrdinové,“ zlobil se dál Hannig.

Rád by zmínil ještě jednu věc. Zdá se mu, že v české společnosti je dnes dehonestován pojem vlastenectví. Kdo ho přesně dehonestuje? „No, v podstatě média,“ posteskl si Hannig. Projevuje se to třeba i na tom, jak špatnou češtinou se často mluví v televizích či v rádiích. Za vzornou češtinu pochválil moderátory Českého rozhlasu. Zákonem by rád vynutil používání čistší češtiny i v dalších médiích. Jinak hrozí, že naše krásná čeština bude trpět.

Český národ by ale rád chránil i jinými cestami. V žádném případě by na české území nepřijímal migranty. To, že jsme teď v EU přehlasováváni ve věci uprchlických kvót, přičítá na vrub svému protikandidátovi v přímé volbě prezidenta, Mirku Topolánkovi. Kdyby Topolánek nepodepsal Lisabonskou smlouvu, mohli jsme jednou pro vždy odmítnout kvóty a bylo by hotovo.

Jan Pokorný oponoval, že Lisabonská smlouva už je podepsaná a mezinárodní smlouvy je třeba dodržovat. Je tedy také třeba počítat s tím, že můžeme být v EU přehlasováni. Hannig kontroval, že mezinárodní smlouvy také lze zrušit nebo zneplatnit. „(Prezident Emil) Hácha taky podepsal Protektorát Čechy a Morava,“ podotkl Hannig s tím, že po válce přestal tento nacistický státní útvar existovat.