„Máme pro ně připraveny společně s panem vládním zmocněncem (Jaroslavem) Mílem a panem premiérem (Andrejem Babišem, ANO) skutečně, troufám si tvrdit, velmi detailní informace nejen o tom, jak se uskuteční sled dalších událostí, ať už ve smyslu vyjednávání s Evropskou komisí nebo ve vztahu státu a společnosti ČEZ,“ dodal Havlíček.

Výbor tvoří více než 20 lidí, předsedá mu Babiš. Kromě politiků se jednání účastní například generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZ Otakar Hora a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Výsledky středečního jednání oznámí Havlíček s Babišem na večerní tiskové konferenci.

Výběrové řízení na dodavatele stavby nového bloku by podle dřívějšího vyjádření Míla mohlo být zahájeno koncem roku 2020, případně v roce 2021, a mělo by trvat nejdéle tři roky. Kritériem výběru nebude pouze cena, uvedl Míl. Zmocněnec předpokládá, že první etapa přípravy projektu vyvrcholí v roce 2024, kdy vláda dostane výsledky tendru, projekt bude mít povolení SÚJB k umístění jaderného zařízení a platné územní rozhodnutí.

Podle Havlíčka se vládní činitelé při středečním jednání odkážou mimo jiné na nedávnou analýzu společnosti ČEPS. Mimo jiné na jejím základě ministr v polovině října uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030.

Během pěti let podle tehdejšího vyjádření Havlíčka musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. Česko je nyní dlouhodobě vývozcem elektřiny. Druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit, dodal ministr.

Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti. Například analytik společnosti ENA Jiří Gavor má postoj ministerstva za konzervativní. „Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá a realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná,“ řekl už dříve ČTK.

Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové. Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR.