„Naše země patří mezi 10 procent nejbohatších zemí na světě, s nejdokonalejším sociálním systémem. Zkuste někomu v Asii nebo v Africe říct, že dostanete peníze za to, že se vám narodí dítě,“ vyzval diváky.

Připomněl jim také, že naše babičky a naši dědečkové zažili většinou ještě válku. Naši pradědečkové možná i dvě světové války jdoucí krátce po sobě. Naši rodiče museli žít v nesvobodném komunistickém režimu. Nic takového se současné generaci neděje.

„Umíte si představit, že vaši rodiče ve vašem věku nakupovali v takových obchodech, v jakých nakupujete vy? Že by měli takové auto, jaké máte vy? Že by měli takový byt? Že by jezdili na takové dovolené, na jaké cestujete vy?“ ptal se svých spoluobčanů Špaček.

Jedním dechem dodal, že také žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě.

Podle Špačka by se zkrátka dalo říci, že máme prakticky všechno, co nám osud mohl dopřát.

A v této situaci bychom si prý měli uvědomit, že k tradicím bohaté euroatlantické civilizace patří i solidarita, pomoc bližnímu svému.

„Víte, odjakživa si lidé museli pomáhat. Ti silnější chránili ty slabší. Ti šikovnější pomáhali těm méně šikovným a ti bohatší pomáhali těm chudším. Tahle pomoc z nás činí civilizovanou zemi hodnou rodiny západoevropských států. Pokračujme v této tradici,“ vyzval Špaček své spoluobčany.

Po chvilce vytáhl z kapsy účtenku, kterou demonstrativně ukázal na kameru. „Kde to mám,“ prohledával si chvíli kapsy. „Tady,“ oznámil spokojeně. Doložil na ní, že věnoval tři tisíce korun neziskové organizaci Člověk v tísni. Na druhém konci světa Člověk v tísni staví školu. „To proto, aby děti, až vyrostou, byly moudřejší než jejich rodiče, a dokázali lépe spravovat svou zemi,“ oznámil. Špaček je rád, že na onu školu mohl přispět. Uznal, že tři tisíce korun není nijak moc, ale pokud se přidají další Češi, Moravané a Slezané, bude to prý lepší.