Smetana stále nevylučuje, že by válka na Ukrajině mohla vyústit v jaderný konflikt. „Rusko nadále zůstává zemí, která není mocensky saturovaná. Nevíme přesně, co od něj můžeme očekávat. Je otázka, zda stojíme před bezprostředním nebezpečím jaderné války. Ještě loni v létě a na podzim jsem byl plný obav, že se Putin bude snažit zamořit Ukrajinu nukleárním mrakem ze Záporožské jaderné elektrárny. Nevím, zda to ještě tolik hrozí, samozřejmě vyloučit to nelze,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

„Vladimiru Vladimirovičovi do hlavy nikdo nevidíme. Je to osobnost, která se nepochybně vyvíjí. Myslím si, že ty paranoidní rysy jeho uvažování nabývají na síle. Putin tak, jak se chová dnes, skutečně není tím Putinem před 20 lety,“ pokračuje historik a připomíná Putinův výrok, že státy mají právo zajistit si svou bezpečnost způsobem, který uznají za vhodný. „Ta slova směroval k Pobaltským státům před jejich vstupem do NATO, to je Putin z roku 2002,“ dodává.

K tomu podotýká, že tento způsob uvažovaní a chování je v Kremlu běžný: „Putin je dnes úplně jinde a můžeme si klást otázku, co k tomu vedlo. Můžeme ho vsazovat do dlouhých historických souvislostí, ale já osobně si myslím, že dlouhodobý pobyt za kremelskými zdmi člověka změní a vede k tomu paranoidnímu uvažování. Jak jsme ostatně zažili u Stalina, do značné míry u Brežněva a teď to zažíváme u Putina,“ uvádí s tím, že historie ukazuje, že se zde dodnes vládne stejně.

„Tam se to snad dědí. Stalin v tom žil celý život. Brežněv o tom byl z velké části přesvědčen také, jakkoli se mu líbilo sem tam se setkávat například s Richardem Nixonem. A Putin je v tom také. Dokonce se docela trefně říká, že má tři poradce: Ivana Hrozného, Petra Velikého a Kateřinu Velikou. A co vždy bylo motivem jejich snah? Rozšiřování ruské otčiny,“ pokračuje Smetana.

Velký sen Putina je podle historika rozšiřování své země, sjednocení Velké Rusi nebo znovuvytvoření Sovětského svazu. „Reakce Západu na to samozřejmě nebyly vstřícné po jeho agresivních krocích v Gruzii, vysílání agentů do Británie. Putinovi to stačilo k tomu, aby se uzavíralo dál a přesvědčoval se v tom, že Západ je nepřátelský a nedá se s ním spolupracovat. Myslím, že to je ten paranoidní způsob uvažování,“ zmiňuje historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd s tím, že Putin opakovaně označil rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou tragédii.

Vzpomněl také slova Winstona Churchilla z roku 1939, že Rusko je záhada zahalená tajemstvím uvnitř Enigmy. „Pak hledal k Enigmě klíč a tím je ruský národní zájem. A je podstatné, kdo a jak ten národní zájem definuje. Rusko zůstane s vysokou pravděpodobností velkým problémem mezinárodního systému. Budou tím ,troublemakerem‘. Nějakou dobu možná budou vystupovat třeba přijatelně, ale v opakovaných cyklech bude jeho agresivnost zase pokračovat,“ predikuje historik.

„Měli bychom si dál stát za svým, a to veškerými prostředky, které máme k dispozici. Rusové vždy pohrdali slabostí, ústupky přijímali, ale nijak je to neomezovalo ani nezpožďovalo ve formulování dalších požadavků,“ připomíná.

Podle Smetany není řešením války na Ukrajině, že budeme volat po konci dodávek zbraní zemi, která čelí ruské agresi. „Západ by měl dál setrvávat ve svých postojích, ve svém respektu k mezinárodnímu právu. Měli bychom si dál stát za svým, a to veškerými prostředky, které máme k dispozici,“ říká.

Spolu s tím zdůrazňuje, že Rusové vždy pohrdali slabostí, to dokazuje na příkladu z novodobé historie. „My jsme to jako menší národ ve střední Evropě zažili, takovou tu snahu usmířit si Sovětský svaz, respektive ,jít mu na ruku‘ formou ústupků. A dokonce někdy ještě dřív, než byly vůbec formulovány. Mělo to jediný výsledek, a to z Moskvy organizovaný státní převrat v únoru 1948,“ dodává k válečné diplomacii československého vedení.