„Miloš Zeman zemře. Prosté konstatování, které v míře subjektivity debat o stavu politiky je možná jednou z mála nezpochybnitelných jistot. A to samé se týká Andreje Babiše, Tomia Okamury – a samozřejmě každého z nás. Jenomže tato stručná úvaha nebude o konečnosti lidského života, nýbrž o přirozené lidské potřebě vymezení se…“ míní Stehlík.

Následně se vyjádřil k aktuálnímu průzkumu důvěryhodnosti českých politiků. Kdy za sebou jsou Andrej Babiš, Jaroslav Faltýnek, Ivan Bartoš, Tomio Okamura a Vojtěch Filip. „Jde tak o absurdní situaci, kdy nejdůvěryhodnějšími politiky jsou ti, co se tváří, že až tak docela politiky nejsou. Nejen tento průzkum, ale obecně (většinové) vnímání politiky se u nás dostalo do stavu latentního odmítnutí klasicky vnímané stranické politiky, lídrů a prefabrikovaných idejí. V našem případě však nejde o nějaké překvapivé odmítnutí fungujícího systému – byly to předchozí generace politických elit, které připravily tuto situaci,“ zmínil Stehlík.

• Původní text ZDE

„Boj proti tomuto marasmu je pak logicky těžký, ne-li nemožný. A není pak divu, že se koncentruje do symbolů, aniž by se zaostřoval na podstatu. Je mnohem jednodušší plivnout na manipulativního, proruského a zapšklého prezidenta než hledat pozitivní směr pro tuto zemi. Je mnohem lehčí dát najevo svoji frustraci od trenýrek po červenou kartu než se ptát, kde je podstata problémů. Protože tento problém nezmizí fyzickou smrtí Miloše Zemana (a název článku byl zvolen schválně provokativně) – ale zůstane zakořeněn v té většině společnosti, která ho zvolila do nejvyšší funkce ve státě,“ dodal dále historik. 

„Jedním z našich klíčových problémů, který se hluboce dotýká podstaty fungování celého systému, je výsledek transformačního pokusu Klause i Zemana (a jejich méně schopných nástupců) –  a to vytvoření ‚nové třídy oligarchů‘,“ dodal Stehlík s tím, že až Miloš Zeman jednoho dne zemře, bude tanec na jeho hrobě jen smutným obrazem bezradnosti. 

„Najednou se ztratí (zástupný) symbol, ale neztratí se podstata problému. Odhoďme proto jednoduché zástupné terče a ptejme se na to, co je problém této země a společnosti a co s ním,“ uzavřel.