Konverzace začala extrémním případem ze školního prostředí. „Před lety jsem dělal posudek na osmáka. Kluk vzal židli a zezadu s ní udeřil učitelku, poranil jí páteř. Když se řešil jeho případ, tak otec pravil: Můj syn má právo hledat nové výrazové prostředky,“ vyprávěl profesor. A dodal, že důvod uvedený otcem, proč žák učitelku udeřil židlí byl: „Učitelka vyslovila názor, s kterým můj syn nesouhlasil.“ Zmíněný žák prý dostal jen napomenutí.

„Rodiče se, bohužel, zastanou dětí, a někdy se ředitel nezastane ve škole svých učitelů proti rodičům. Tady už to tedy není otázkou toho, na koho se můžu spolehnout, kdo se mě zastane, kdo za mnou stojí, o koho se mohu opřít. To už zde dnes není, všechno se dá shodit, vyřešit, vysvětlit, nesmyslně obhájit,“ posteskl si Kašparů. „Musely by přijít zákony, které by to řešily, hlavně u dospělých samozřejmě. Zákony to nějak řeší, ale podle mě se stále říká: Prevence, prevence, prevence, žádné tresty,“ dodal.

Kašparů pak zmínil obecný trend, že lidé už nevědí, co je pro děti dobré, a dal další příklad: „Byl jsem v nějaké kavárně nebo cukrárně, kde bylo velmi málo lidí – a u stolu seděla matka s asi pětiletým chlapcem. Chlapec se nudil. Nuda je u mladých lidí další problém. Je to hrozná věc. Mluvili o tom už Komenský i Hus, že by se mladí lidé neměli nudit, ale měli by mít zábavu, která nudu zahání. A ten pětiletý chlapec chodil v cukrárně stůl od stolu, bral cukřenky a vysypával je na zem. Přiběhla servírka a říkala: Tohle nesmíš dělat, to se nesmí vysypávat. A matka řekla: On byl doma poučen, že cukr je bílý jed, takže zde chrání vaše zákazníky.“

Filozof řekl, že takovéto příklady jsou zatím jen ostrůvky, ale jako rakovina se mohou rozrůst po společnosti. O řešení se prý bude jen mluvit, ale nikdo ho nezná. „Zase vznikne nějaká instituce, která bude řešit, co je normální, opět povedeme dialog, který prohrajeme, protože normální je dnes prý všechno. Takže kdo určí normu, kdo má právo určovat normu, jestliže je normální, když si vezmu sama sebe, nebo se vdám za lustr?“ ptal se. Doplnil, že právě proto, že se nenormální věci staly běžnými, už raději používá slovo „přirozený“.