Tu nejrozšířenější volební kalkulačku v České republice vytváří spolek Kohovolit.eu, který má za cíl podporovat demokracii. Jak moderátorka Jana Bobošíková dodává, tento spolek spolupracuje s uskupením Evropské hodnoty, Inventura demokracie, Rekonstrukce státu nebo Transparency International. A financuje jej například společnost Open Society Foundations George Sorose, Evropská komise nebo Evropský parlament.

Při posledních prezidentských volbách si kalkulačku Kohovolit.eu údajně vyzkoušelo 1,25 milionu českých voličů. K nalezení je například na webu Seznam Zprávy či deníku Blesk. Volební kalkulačka je podle spolku nestranným pomocníkem v rozhodování koho volit.

„Vzhledem k rostoucímu vlivu volební kalkulačky na rozhodování u voleb jsme se v Aby bylo jasno podívali na to, jak ‚nestranná‘ volební kalkulačka ve skutečnosti je. A nestačili jsme se divit,“ dodává moderátorka pořadu Jana Bobošíková.

Volební kalkulačka porovnává postoje voliče a jednotlivých politiků na základě série jednotlivých otázek, na které voliči i polici odpovídají ano/ne nebo mohou ponechat otázku bez odpovědi. Autoři volební kalkulačky vybrali celkem 42 otázek, na které jednotliví kandidáti odpovídali,  z původního celkového souboru 98 otázek.

Výběr otázek však v Aby bylo jasno budí pozornost: „Není tam příliš jasné, proč autoři upřednostnili otázku, zda by Lánská obora měla být veřejně přístupná nebo zda by prezident měl jezdit do práce, před otázkami, jestli by Česká republika měla vystoupit z NATO nebo z EU a zda by děti měly adoptovat pouze heterosexuální páry….,“ pozastavuje se Bobošíková.

Podle publicistky může být vysvětlením, že se v těchto otázkách všichni kandidáti shodovali jako jeden muž, avšak až na výjimku, kterou je kandidát SPD Jaroslav Bašta, který měl zhruba v desetině otázek jako jediný opačné postoje proti zbylým osmi kandidátům. „Vzhledem k tomu, že nejbližší alternativou Jaroslava Bašty je podle našich propočtů výsledků kalkulačky Andrej Babiš, vynechání těchto otázek pomáhá expremiéru Babišovi v neprospěch poslance Bašty,“ zmiňuje Bobošíková možné důsledky výběru určitých tipů otázek.

Podívala se také na podobnost jednotlivých kandidátů podle jejich odpovědí se zohledněním výše zmíněných vynechaných otázek, aby se ukázalo, že dva kandidáti, kteří k sobě mají nejblíž, jsou kandidáti vládní pětikoalice, senátor Pavel Fischer a Danuše Nerudová. Ti se shodují hned ve 23 bodech.

Naopak zcela nejvzdálenější si v tomto případě jsou Danuše Nerudová a Jaroslav Bašta, stojí přesně na opačné straně hodnot, shodují se pouze v osmi otázkách z celkových 42. „K Jaroslavu Baštovi má nejblíže Andrej Babiš, který ovšem ve vysvětlivkách ke svým odpovědím uvádí, že členství v NATO a EU je nezpochybnitelné,“ dodává Bobošíková.

„Zajímavé je, že podle odpovědí ve volební kalkulačce vychází expremiér Babiš jako poměrně konsenzuální kandidát. Velkou shodu odpovědí má také s kandidáty pětikoalice Pavlem Fischerem a k Danuši Nerudové má překvapivě blíže než její kolega profesor Tomáš Zima nebo Karel Diviš,“ pokračuje ve svých zjištěních Bobošíková.

Následně moderátorka upozorňuje, že přepočty v metodice volební kalkulačky obsahují závažnou matematickou chybu, která vede k absurdním závěrům: „Nulou dělit nelze, ale v oblíbené kalkulačce spolku Kohovolit.eu se nulou dělit dá zcela bez skrupulí. A vede to ke komickému výsledku. Volič, který je nerozhodnutý u všech položených otázek, se na konci volebního kvízu dozví, že má padesátiprocentní shodu se všemi kandidáty. Že je to nesmysl? Ano. Ale kdo by se nad tím pozastavoval,“ uvádí publicistka.

O to zajímavější jsou podle Bobošíkové vysvětlení jednotlivých odpovědí samotnými kandidáty: „Například Petr Pavel v kalkulačce odpovídá na otázku, zda souhlasí se zavedením společné evropské měny euro, ano, ale v poznámce píše, že toto rozhodnutí by vláda měla udělat až v okamžiku, kdy to pro Českou republiku bude ekonomicky i politicky výhodné, což nyní i podle něj evidentně není,“ upozorňuje Bobošíková na zavádějící odpovědi kandidáta.

Podobně odpovídá kandidát pětikoalice na otázku, zda má prezident povinnost jmenovat navržené soudce či jestli mají mít provozovatelé velkých sociálních sítí povinnost odstraňovat fake news.

„Nejednoznačnost otázek pak vede kandidáty i voliče k tomu, aby místo odpovědi ano/ne nejasnou otázku jednoduše přeskočili. A tak například prezidentský kandidát Karel Diviš až u devíti otázek místo ano/ne vysvětlil svůj postoj k problému a v systému Sorosovou organizací placené volební kalkulačky je za to po zásluze potrestán – jeho neodpověď mu ubírá případné body u voličů. Těm paradoxně tato kalkulačka nakonec může k volbě doporučit kandidáta, se kterým se sice v politických postojích shodují méně, ale na rozdíl od Diviše se nad nejednoznačností otázek nezamýšlel,“ podotýká Bobošíková.

„V Aby bylo jasno ukazujeme, že kvůli zavádějícímu nastavení kalkulačky může třeba voliči, který se většinově shoduje s postoji prezidentského kandidáta Jaroslava Bašty, vyjít doporučení volit Andreje Babiše,“ říká Jana Bobošíková s tím, že „nestranná“ kalkulačka spolku Kohovolit.eu, kterou si oblíbila česká média, není až tak nestranná jako spíše „matematicky kuriózní a zavádějící“. Jistější tak bude se u volební urny rozhodovat na základě svých znalostí, politických činů, programů a hodnot jednotlivých kandidátů.

Jako perličku na závěr Bobošíková zmiňuje, že na webu Kohovolit.eu je stále vedena jako externí spolupracovnice někdejší asistentka předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, dnes poslankyně za STAN Barbora Urbanová, známá díky Rakušanovi jako „veselá Bára“.