„Ta myšlenka základen cizích států na našemu území není nová,“ začal senátor. Na jižní Moravě, odkud pochází, si dodnes pamatují základny rakouské, pak i jiné. „Takže proč ne, doba se zase přehrne a pak tu zase budou jiné základny,“ dodal historický pohled. On jej chápe, a proto nemíní běhat ani s vlajkami pro základnu, ani proti ní.

Jaký by měla přínos, to podle něj vědí „ti hoši, co to domlouvají“. Část společnosti určitě bude pro, část proti, a společnost se ještě více rozdělí.

Michal Horáček sehrál roli obhájce. „Lepší američtí vojáci někde na základně, než ruští vojáci v našich ulicích a mateřských školkách,“ vysvětlil. Vždycky podle něj musíme do nějaké skupiny patřit, nejsme žádný most mezi velmocemi. „Od počátku své státnosti jsme součástí Západu,“ vzal to od českých králů, kteří byli jedním ze sedmi volitelů říšského císaře. „Když se projdete po Praze, tak vidíte, kolik krásy tu vytvořili Italové, Němci nebo Rakušani,“ dodal jako argument, že zkrátka patříme na Západ.

Už dnes podle něj máme základu NATO v každých našich kasárnách, protože naše vojska jsou jeho součástí, a neměl by nic proti tomu, kdyby jim pomohlo několik kompetentních a dobře vybavených vojáků amerických.

Případné „dělení společnosti“, kterého se bojí Žaloudík, je podle Horáčka normální demokracií. „Nežijeme v Putinově diktátorském Rusku, kde platí jen to, co řekne diktátor,“ doplnil. Je to podle něj hezké téma, na kterém si můžeme vyjasnit své názory. A on sám nikdy nebyl pro velké „sjednocování společnosti“.

Neudělá z nás tato základna terč? Tady by i Žaloudík zůstal klidný: „My jsme docela nezajímaví, z hlediska toho, jak se teď dělí zeměkoule.“ Takže o základně už podle něj je rozhodnuto, teď se odehrává nějaká debata, která možná vyústí v referendum, ale vždy to bude designováno tak, aby to skončilo takovým výsledkem, který by odpovídal tomu rozhodnutí.