Připomíná, že když si v létě Britové odhlasovali brexit, následovaly velmi agresivní reakce čelných představitelů EU. Mezi nimi zvláště dominovali svou nesmiřitelností a viditelnou uražeností Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu, a Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise. Společným jmenovatelem těchto reakcí byl postoj, že „zadarmo to Britům nedarujeme“.

Jak dále Šichtařová píše, Schulz konkrétně na téma britského referenda o vystoupení z EU řekl: „Není filozofií EU, aby dav rozhodoval o svém osudu.“ „Jo tak. Podle nejvýš postaveného člena nejvyššího evropského napřímo voleného orgánu ‚není filozofií EU‘, aby byla respektována vůle většiny, která dotyčné pány volí... Tohle je demokracie?“ ptá se Šichtařová.

Celý text je ZDE

Připomíná také, že v květnu 2016 šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve vší vážnosti směrem k premiérům členských států EU zase prohlásil: „Příliš posloucháte své voliče. Chovejte se raději jako Evropané na plný úvazek.“ „Aha, takže volení zástupci lidu příliš poslouchají své voliče, a to je špatně? Nemáte pocit, že to nápadně připomíná rétoriku fašistů či bolševiků?“ poznamenává Šichtařová.

Pozastavuje se i nad situací v ČR. „Nadávat na prezidenta není nic divného; spíš by bylo divné, kdyby každý politik neměl své příznivce i své odpůrce. Stěžovat si, že se mi nelíbí to a ono chování nebo rozhodnutí prezidenta, je také zcela přirozené. Ale pořádat petice tvrdící, že prezident není můj prezident, je asi tak chytré, jako když Jean-Claude Juncker nabádal premiéry EU, aby začali ignorovat své voliče,“ píše Šichtařová.

Poukazuje na to, že jsme si vybrali přímou volbu prezidenta. A když už jsme si vybrali přímou volbu a v ní prezidenta podle dopředu dohodnutých pravidel zvolili, je prezident prezidentem. Jde zkrátka o princip.

„Tvrzení ‚já jsem inteligentnější než ten okolní plebs, a proto mám právo tvrdit, že prezident by prezidentem navzdory demokratické volbě neměl být‘ nesvědčí o tom, že dotyčný je na vyšší úrovni než jeho okolí; svědčí naopak spíš o jeho nevzdělanosti,“ píše dále Šichtařová.

Všímá si i toho, že ti, kdo se nejvíc proti svobodné volbě vymezují, často tvrdí: „V roce 1989 jsme přeci bojovali za svobodu a demokracii, a teď obojí končí!“ „Houbeles. To jste jen nepochopili, co ta hesla znamenají. Býti svobodný a žíti v demokracii totiž neznamená, že svět se bude točit podle mého přání a že já jako menšina většinu na ulici přeřvu,“ dodává Markéta Šichtařová.