Volba předsedy s sebou nese vždy velké diskuse, co skutečně může předseda Senátu ovlivnit. Vystrčil připomněl, že Senát má formální pravomoci a neformální vliv. Vyzdvihl roli Senátu coby ústavní pojistky. „Pokud by se stalo, že by lid uvěřil nějakému populistovi, tak se může stát, že Poslanecká sněmovna pak bude plná lidí, kteří budou chtít změnit ústavu, změnit to, na co jsme zvyklí a na čem je založena naše demokracie. Protože Senát se ale v té době nemění, tak takovou změnu demokratických principů nepřipustí,“ zdůraznil na úvod Vystrčil.

Zkonkretizoval, jaký osobní otisk se bude snažit vnést do role předsedy Senátu. „Nebude to žádný silný a velký otisk. Nemám ani takové ambice,“ předeslal vzhledem k tomu, že byl zvolen předsedou na osm měsíců, do konce tohoto volebního období.

Co by ale určitě chtěl, je, aby se Senát dál zastával zájmů občanů České republiky a České republiky jako takové. „Zní to možná trochu jako fráze, ale je to velmi důležité,“ řekl Vystrčil. „Budu konfliktní i nekonfliktní a budu se snažit věci dělat pořádně a poctivě,“ přislíbil.

Rád by také navázal na věci, na kterých pracoval i Jaroslav Kubera, a sice na zviditelňování role Senátu, vysvětlování role Senátu a vysvětlování jeho poslání. „Potom také zlepšení způsobu komunikace s Poslaneckou sněmovnou, to by mohlo vést ke zlepšení legislativního procesu, tím pádem ke snížení byrokracie a zátěže občanů,“ uvedl Vystrčil.

„Chceme dosáhnout toho, aby se Poslanecká sněmovna chovala k Senátu stejně, jak se chová vláda k Poslanecké sněmovně. Věřím, že mě teď poslouchají a budeme mít konstruktivní jednání,“ doplnil předseda Senátu.

Vyslovil pak ještě jedno své přání, a tím jsou veřejná slyšení, které Senát může podle jednacího řádu pořádat. „Vztahovala by se k důležitým problémům České republiky, jako je stárnutí populace, změna klimatu atd.,“ upřesnil.