Memorandum o porozumění krátce před loňskými volbami s EMH podepsal tehdejší ministr Jiří Havlíček (ČSSD). Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné.

„Chtěl jsem se chovat korektně a najít oboustranné řešení, které by celou kauzu podezřelého memoranda o lithiu uzavřelo. Bohužel ze strany společnosti EMH nebyly i přes deklarovaný příslib podniknuty adekvátní kroky k vyřešení situace,“ doplnil v dnešní tiskové zprávě resortu Hüner. „Má trpělivost není nekonečná. EMH ve stanovené lhůtě nereagovala. Rozhodl jsem se tedy přistoupit k jedinému možnému kroku, a to prohlásit memorandum za neplatné,“ dodal.

V týdnu před podzimními volbami se kvůli memorandu mimořádně sešli tehdejší poslanci. Přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby jeho platnost zrušila. Babišovu jednobarevnou vládu včetně Hünera jmenoval prezident v polovině prosince. Na konci ledna ministr oznámil, že Česko do jednoho týdne uzavře s EMH dodatek k memorandu. Babiš ho za záměr kritizoval a kabinet dal následně Hünerovi za úkol dojednat právní nezávaznost dokumentu.

Údaje o geologickém složení státního území dlouhodobě sbírá a zpracovává státní Česká geologická služba (ČGS), která je předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý loni v říjnu ČTK řekl, že v Česku je evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia.

Podle informací ČTK chystá ministerstvo průmyslu a obchodu dokument, který by měl být doplněním platné surovinové politiky státu v oblasti nerostných surovin. Mimo jiné má počítat s tím, že povolení k průzkumu u strategických surovin by musela schválit vláda. U lithia vydalo ministerstvo životního prostředí v roce 2010 licenci firmě Geomet, který je dceřinou společností EMH.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy. Povrchově hodlá těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.