Podle Kmoníčka si je Erdogan dobře vědom toho, že čas mu zatím nahrává do karet. „V jeho zemi čeká více než 2,5 milionu uprchlíků připravených překročit hranice Schengenu a EU si poměrně nemoudře nepřipravila plán B. Pokud se Turecko o běžence nepostará, má Evropa potíže. Není totiž připravena na brutální verzi reálpolitiky 19. století, to jest na oznámení, že je to prostě jen jeho problém,“ poznamenává Kmoníček.

Věnuje se však také situaci německé kancléřky Angely Merkelové. Ta podle něj ví, že podaří-li se jí vyjednat s Erdoganem obhajitelné finanční a politické podmínky, za kterých Turecko většinu uprchlíků vstřebá samo, bude muset v rámci výměnného obchodu ještě přesvědčit Evropu, aby si alespoň část současných běženců z Turecka přerozdělila. 

„Kancléřka musí očekávat, že diskuse o kvótách opět narazí na pomalu se zvětšující skupinu zemí okolo Visegrádu a že jediným možným kompromisem může být zřejmě rovnice ‚kvóty ano, ale dobrovolné‘. Visegrádské země budou navíc pozorně sledovat, jestli tlak, který na ně bude jistě vyvinut, nebude větší než ten směřující proti Turecku,“ konstatuje Kmoníček.

Zároveň si všímá, že Turecko si dokáže velmi dobře ohlídat své hranice. „Skoro nikdo dnes odtamtud nepřechází přímo do Bulharska, jakkoliv jde o nejkratší, a tudíž nejlevnější cestu. Turecko-bulharská hranice, jen pár hodin cesty od Istanbulu, je totiž dobře hlídaná. Všichni raději volí podstatně složitější způsob a ‚zkratku‘ složitě obcházejí přes Řecko a Makedonii,“ píše Kmoníček.

Merkelová zase podle jeho názoru hraje o to, že podaří-li se jí zregulovat a postupně uzavřít východní migrační trasu, zpětně ospravedlní některé svoje kritizované kroky. 

„Riziko pro Evropu nyní spočívá ve výsledku summitu. Pokud jím bude jen další summit, mohou se stavidla před uprchlíky za nedefinovatelný čas protrhnout úplně,“ konstatuje závěrem Kmoníček s tím, že EU bude v pondělí připravovat balíček, který nejvíc ze všeho připomíná výbušné zařízení s několika rozbuškami.