Svoboda a Zahradil se shodli na tom, že Frans Timmermans pro Česko rozhodně nebude dobrým kandidátem na předsedu Evropské komise, protože Timmermans se díval např. na téma migrace jinak než země střední Evropy, a navíc v minulosti opakovaně kritizoval jak polskou, tak maďarskou vládu. Podle Zahradila by navíc nizozemský politik mohl prosazovat necitlivé kroky v oblasti boje s klimatickými změnami.

Končící europoslanec Pavel Svoboda, který v nedávných volbách nedokázal obhájit post europoslance, navrhl jedno jméno, jméno muže, který by Česku rozuměl. Pokud pan premiér hledá někoho, kdo by rozuměl středoevropskému regionu, měl by podle Svobody prosazovat lidoveckého „spitzenkandidáta“ Manfreda Webera, protože ten prý střední Evropě opravdu rozumí.

A pokud by se stalo, že se odhlédne od těch předních spitzenkandidátů, pak to podle lidoveckého politika není dobrou zprávou pro demokracii v EU, protože právě ti spitzenkandidáti lidem přibližovali dění v europarlamentu, voliči si mohli jednotlivé frakce spojit s konkrétními tvářemi.

Zahradil zdůraznil, že demokracii posílí především to, pokud se budou respektovat výsledky voleb. Jestliže nemalý počet mandátů získala i krajně pravicová frakce Identita a demokracie, má mít tato frakce nárok na obsazení některých důležitých orgánů Evropského parlamentu.

Svoboda v této věci se Zahradilem nesouhlasil. Krajně pravicové frakci by vystavil stopku, neboť je toho názoru, že do klíčových pozic evropských výborů nemají být vpuštěni lidé, kteří se EU snaží znovu rozdělit.

Když se dostal ke slovu Aleš Chmelař, zastal se politiků jako jsou Marine Le Penová nebo Matteo Salvini, a odmítl názor Pavla Svobody. I Le Penová a Salvini přivedli k urnám určité voliče, napomohli ke zvýšení volební účasti v evropských volbách a pokud byli zástupci jejich stran zvoleni do Evropského parlamentu, je třeba s těmito zástupci hovořit.

„My si o nich můžeme myslet různé věci, ale podle mého občanského názoru s nimi musíme vést dialog, nemůžeme je ignorovat,“ oponoval Svobodovi Chmelař.

Zahradil volal po tom, aby Visegrádská čtyřka – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko – táhla za jeden provaz všude tam, kde se shodují naše zájmy. Svoboda okamžitě kontroval, že V4 dlouho táhla za jeden provaz v otázce migrace, ale Polsko v klíčovém hlasování se od V4 odtrhlo.

Zahradil však trval na tom, že V4 má táhnout za jeden provaz, mj. i v otázce boje za lepší klima. Bojovat za lepší klima má smysl, ale jen když bude stanoven jasný plán, jak proti globálnímu oteplování, a bude-li na tomto plánu shoda. Zahradil ve shodě s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) upozorňoval, že musíme brát ohled na náš průmysl.

Přišla řeč také na sankce vůči Rusku. Chmelař nevidí prostor k odvolání západních sankcí, dokud se ze strany Ruska nezmění postoj ke Krymu. Jedním dechem však sociální demokrat dodal, že debatovat se dá o celé řadě věcí.

Zahradil doplnil, že česká strana zavedením protiruských sankcí netrpí tolik, jak se někdy říká. „Z hlediska objemu celého zahraničního obchodu České republiky, tak tam to Rusko představuje jen několik málo procent,“ zdůraznil europoslanec zvolený za ODS.