Konference o islámu se poprvé konala v roce 2006 z popudu nynějšího ministra financí a tehdejšího ministra vnitra Wolfganga Schäubleho, jehož cílem bylo vytvořit nestrannou platformu pro dialog mezi představiteli německého národa a islámského náboženství. „Islám je součástí Německa a součástí Evropy; je součástí naší přítomnosti, součástí naší budoucnosti,“ uvedl Schäuble v úvodu konference.

Podle předsedy kurdské komunity v Německu Aliho Ertana Topraka má za sebou konference pohnutou historii. Dokonce spíše přispívá ke vzájemnému odcizení, čímž tak zcela popírá svou základní funkci.

Podle současného šéfa konference, ministra vnitra Thomase de Maiziera, je však vidět jasný pozitivní vliv. „Dosáhli jsme mnohého,“ zkonstatoval s tím, že Konference o islámu byla vždy iniciátorem mnoha pozitivních změn, mezi které řadí například náboženskou výuku na školách či profesuru islámské teologie na univerzitách.

Celý text zde.

Zásadním problémem Konference o islámu je podle Centrální rady muslimů v Německu hlavně skutečnost, že jedná s pouze velmi omezeným okruhem islámských organizací, což je skutečnost, která se změnila v průběhu její existence.

„Myslím, že si Konference o islámu nijak nepomáhá tím, že omezuje svůj kontakt s muslimy jen na asociace, které reprezentují zhruba 15 % z nich,“ poznamenala berlínská právnička kurdského původu Seyran Atesová.

„Byla by to skvělá příležitost k zahrnutí organizací zastupujících migranty ve snaze lépe se postavit k současnému řešení uprchlického problému,“ poznamenal předseda Turecké komunity v Německu Gökay Sofuoglu, který částečně sdílí názor Atesové, že by měla konference rozšířit svoje pole působnosti. „Kritizoval jsem fakt, že jde o čistě německou Konferenci o islámu, když to, co potřebujeme, je evropská konference,“ dodal.