„Státní zástupce ani soudce by neměl vnímat žádnou atmosféru. To je cesta do pekel. Jakmile ji začnete vnímat, hrozí vám, že své počínání tomu začnete přizpůsobovat,“ řekl Ištvan, který si je jist, že rezignaci nepodá a bude se dál snažit prokázat vinu. Společnost je, dá se říci, rozčarovaná, jelikož při začátku celé kauzy před dvěma lety se očekával soudní proces s politickými špičkami, který skončí zcela jinak.

Je prý v klidu a věří, že vzhledem k tomu, že rozsudek je nepravomocný, může se ještě vše změnit. „Protože v našem postupu nelze shledat žádné pochybení. To, že někdo rozhodne jinak než státní zástupce, je věc, která k tomu procesu patří. Tak prostě funguje právo. Pokud bychom věděli, že jsme někde překročili zákon, že jsme někde něco zašolichali, tak bych mohl mít zlé spaní, ale já ho nemám. My svůj postup kdykoliv obhájíme,“ řekl sebevědomě Ištvan.

Ištvan si je jist, že odvolací soud zapůsobí a celý rozsudek se nakonec obrátí. Prý je případ teprve v třetině svého průběhu a nepravomocný rozsudek ještě zdaleka nic neznamená. „Nemá cenu na to mít nějaké silné názory,“ prohlásil Ištvan, který ujišťuje, že ještě není konec.

Státní zástupce chce k případu přiložit ještě dodatečné důkazy, které by přiměly soud, aby udělil dvěma důstojníkům vojenské rozvědky, jednomu zpravodajci a Janě Nečasové (dříve Nagyové) nepodmíněné tresty. Ištvan se nechce smířit s tím, že šlo jen o morální selhání jednotlivců. „Jak může být pouhým morálním proviněním, když státní orgán sleduje nějakou fyzickou osobu, aniž by k tomu měl povolení?“ ptá se udiveně Ištvan.

Ištvan dodává, že kromě odvolání, se budou řešit i „kabelky“ Jany Nečasové (dříve Nagyové). Státní zástupce je chce řešit jako daňový delikt, protože za ně Nečasová neodvedla státu darovací daň ve výši 700 tisíc korun. Že šlo o formu úplatku, se nepodařilo prokázat. „Minulý týden proběhl v této věci poslední důkaz. Teď státní zástupce spis sumarizuje,“ řekl Ištvan.

Kritika na účet státního zástupce padá také ve spojitosti s obviněním tří exposlanců, kterým se snažil prokázat korupci, kvůli jejich vzdání se poslaneckého mandátu výměnou za posty v dozorčích radách státních firem. Toto se však nepodařilo vzhledem k jejich poslanecké imunitě a tři exposlanci Fuksa, Tluchoř a Šnajdr vysoudili na státu dva miliony jako odškodné. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu, že na toto jednání poslanců se vztahovala takzvaná indemnita, bylo první svého druhu. Předtím tady nebylo. Teď jsme tímto názorem vázáni. A to je celé,“ řekl k tomu Ištvan.