Eurokomisař Oliver Varhelyi na síti X napsal, že rozsah teroru a brutality vůči Izraeli a jeho lidu je bodem zlomu a nemohou proto pokračovat žádné styky s Palestinou, jako doposud. „Evropská komise, která je největším donátorem Palestinců, přezkoumává celé své rozvojové portfolio v celkové hodnotě 691 milionů eur,“ informoval Varhelyi.

„Okamžitě pozastavujeme všechny platby, přezkoumáme všechny projekty, odkládáme všechny návrhy rozpočtu, včetně toho na rok 2023, komplexně posoudíme celé portfolio. Nyní je třeba se zabývat základy míru, tolerance a soužití. Podněcování k nenávisti, násilí a oslavování teroru otrávilo mysl příliš mnoha lidí. Potřebujeme jednat, a to hned,“ napsal Varhelyi.

The scale of terror and brutality against #Israel and its people is a turning point.
There can be no business as usual.
As the biggest donor of the Palestinians, the European Commission is putting its full development portfolio under review, worth a total of EUR 691m
??

— Oliver Varhelyi (@OliverVarhelyi) October 9, 2023

Rozhodnutí EU přichází poté, co německá vláda v pondělí oznámila, že zastaví dvoustrannou pomoc v hodnotě 125 milionů eur, která má být vyplacena v tomto roce, dokud nebude provedeno „komplexní“ šetření, jak byla tato pomoc využívána. Zastavena byla také rakouská pomoc ve výši 19 milionů eur, jak informuje Financial Times.

Ministři zahraničí 27 členských států EU se v úterý sejdou na mimořádné schůzce k reakci bloku na útok. Sejdou se v ománském Maskatu, kde se měli zúčastnit zasedání Rady pro spolupráci EU a zemí Perského zálivu. „Agrese ze strany Hamásu musí skončit a rukojmí musí být propuštěna,“ uvedla komise a dodala, že Izrael má právo na sebeobranu.

EU přislíbila v rámci společného programu pro Západní břeh Jordánu a Gazu, které ovládá Hamás, finanční podporu v celkové výši 1,18 miliardy eur na období 2021-2024. Evropská komise popřela, že by jakékoli peníze směřovaly do Hamásu. „EU nefinancuje Hamás ani jeho teroristické aktivity přímo ani nepřímo,“ uvedla a dodala, že od roku 2007 uplatňuje vůči této skupině „politiku zákazu kontaktů“.

Izrael mezitím v odvetě na sobotní útoky přislíbil drtivou vojenskou odvetu zaměřenou na pásmo Gazy, úzkou pobřežní enklávu, kde žijí asi 2 miliony Palestinců ve stísněných a často nuzných podmínkách a odkud byly útoky plánovány a prováděny. V pondělí izraelská armáda oznámila, že zajistila pohraniční oblasti kolem Gazy, včetně několika mezer v silně opevněném plotu, kterými útočníci pronikli do jižního Izraele a zahájili své řádění. Izrael uvedl, že přes noc bombardoval více než 1000 cílů v Gaze.

Izraelský ministr obrany Yoav Gallant zároveň podle informací BBC nařídil úplnou blokádu Pásma Gazy, včetně zamezení přísunu potravin, vody a energie. OSN uvádí, že více než 120 tisíc obyvatel Gazy bylo vyhnáno ze svých domovů a mnoho z nich hledá omezené útočiště ve školách.

Napětí roste také na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde žije přibližně 2,8 milionu Palestinců. I zde totiž izraelská armáda zavedla uzávěru. Obyvatelé říkají, že vjezdy do měst byly uzavřeny železnými vraty, cementovými bloky a kopci zeminy. Na některých místech byla zřízena nová vojenská kontrolní stanoviště. Na některých čerpacích stanicích se během dne tvořily dlouhé fronty, protože došly zásoby pohonných hmot.