Studenti tohoto lycea každoročně navštěvují válečný památník ukrajinské Síče na hoře Makovka, kde během první světové války došlo ke střetu ruské carské armády s částmi rakouské armády. Po 1. světové válce zde pak byla založena Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). V květnu roku 1938 došlo k vraždě předáka OUN Evžena Konovalce a do čela této organizace se dostal Andrij Melnyk, který před odchodem do emigrace jmenoval svým zplnomocněncem na území Polska právě nechvalně proslulého Stepana Banderu. V září téhož roku se v Podkarpatské Rusi vytvořila tzv. Ukrajinská národní obrana, která usilovala o získání zbraní československé armády a byla později přejmenována na „Karpatskou Sič“.

„Hlavním cílem výchovné práce lycea je formování občana, vlastence moderního ukrajinského státu, vědomého si své národní a náboženské identity,“ píše se na webových stránkách školy.

Z Organizace ukrajinských nacionalistů byla v říjnu 1942 založena Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), která bojovala za nezávislost Ukrajiny. Svoji činnost prováděla především na západní Ukrajině, kde bojovala proti sovětským vojskům a spolupracovala s nacisty. V bojích proti SSSR, ale i Polsku pak UPA pokračovala i po skončení druhé světové války.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko, který se rád označuje za prezidenta mírového řešení, označil v roce 2014 bojovníky UPA za „příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině“. V dubnu letošního roku navíc ukrajinský parlament schválil zákon, který udělil příslušníkům OUN a UPA status bojovníků za svobodu Ukrajiny.