Řeči politiků o tom, že po teroristických útocích v Paříži je třeba vzít konečně terorismus s islamistickým pozadím vážně, jsou podle Schneidera licoměrné, neboť varování před nimi bylo údajně dlouhodobé a velmi intenzivní. Proto je prý nyní třeba zásadně čelit snaze politiků třískat politický kapitál z frenetického posilování zpravodajské a bezpečnostní oblasti. „Dlouhou dobu tyto oblasti zanedbávali, nyní začnou třeštit a nedejbože jako Ivan Langer po nocích chodit chránit Stranonovou synagogu, aby národ viděl, jak jsou svým rolím a lidu oddaní,“ píše analytik v komentáři otištěném v Lidových novinách.

Požadavek zpravodajských služeb na zvýšení pravomocí, zejména co se týče sledování peněz, považuje Schneider za legitimní. Jenže to s sebou nese jeden zásadní problém. „Aby se na takovou transakci přišlo, sledují se příznaky nestandardních bankovních operací. Dovolil bych si velice střízlivý odhad, že na jednu takovou operaci, zavánějící financováním terorismu, by mohlo přijít desetkrát víc operací smrdících financováním politických stran,“ tvrdí analytik s tím, že na této skutečnosti uvidíme, jak upřímně to s námi politici myslí. Zda jim je bližší bezpečnost společnosti, nebo partajní kasa.

Za zvýšenými pravomocemi nesmí dle Schneidera zaostávat kvalita jejich kontroly. Velmi významným kvalitativním pokrokem by prý byla uzákoněná role opozice v kontrolních činnostech. „Vyžadovalo by to ovšem, aby v podstatě celé politické spektrum začalo pracovat na výměru zpravodajského, bezpečnostního a obranného minima, na němž by se byli politici schopni dohodnout tak, aby po každých volbách nedoznávalo změn. Smíme doufat?“ uzavírá Schneider svůj komentář.