Američané dají do miniaturizace jaderných zbraní miliardy dolarů, protože je třeba také vyměnit plutonium. Budou nové testy? Pravděpodobně ano. Ostatně, už jsme si planetu zaneřádili víc než dost, jak mj. uvádí ředitel Nadace Václav Vítovec.
„Byly zde uloženy stovky tun kovových mincí z doby Československa. Papírové se pálily. A ty kovové se pak roztavily,“ ukazuje kolem sebe v ATOM MUZEU v Míšově na hranici jižního Plzeňska a Příbramska Václav Vítovec. „A pak tu bylo uloženo 4000 ostatků vojáků wehrmachtu, kteří podle válečných zákonů mají být pohřbeni v zemi, kde zemřeli. V době sociálního imperialismu byly uskladněny někde v hale v Ústí nad Labem. Němci si po pádu železné opony vydobyli důstojnější místo, takže byli přesunuti sem a pak se rozhodlo, že budou uloženy u Chebu.“
A už se dostáváme k „jádru“. Podle Vítovce Amerika vyrobila celkem šest plutoniových bomb. „To je implozivní bomba, kterou použili na Nagasaki. Ta energie vyšla z předmětu ne větším než kovová padesátikoruna, 10,4 gramu plutonia, a proto tady kovové padesátikoruny máme na ukázku. Návštěvníci je sem dávají zcela spontánně. Slouží to k vysvětlení, že ve hmotě je neuvěřitelná energie a jen tohle se za jednu stotisícinu vteřiny přeměnilo na energii a vypařilo se 55 000 lidí v Nagasaki,“ řekl Vítovec.
Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
„Hirošimská bomba nebyla nikdy testovaná, tedy typ této bomby. Tam v japonském městě zůstal jeden jediný dům, který postavil inženýr z východních Čech a stejnou budovu máme v Praze, to je Ministerstvo průmyslu a obchodu,“ uvádí další zajímavost Vítovec.
„Kolik bylo nehod? Když mi bylo čtrnáct, tak Amíci ztratili bombu ve Španělsku, měla sílu mnoha hirošimských bomb. Dodnes je ta oblast nepřístupná. Amerika přiznala 39 ztracených bomb, ale podle Milana Syručka jich bylo 3000! Sověti nikdy nic nepřiznávali. Ale pokud Amerika měla tohle, tak Rusové jich měli o něco méně, protože Američané s nimi šíbovali po celém světě. Ti to měli na svém území a pak ve východním bloku. USA mají 832 vojenských základen a mají jaderné zbraně asi v 19 zemích. Proto se těch případů ztrát stalo tolik,“ vysvětluje ředitel Nadace Železné opony.
Malá, ale větší
„Teď je trend miniaturizace jaderných zbraní. Moderní termovodíková bomba, 400 Hirošim, už bude doslova malinká. To skrývá obrovské nebezpečí, že se to někomu dostane do ruky, ten vyhodí New York do vzduchu, analytici to přečtou, že jim to udělali Rusové – a jsou v sobě. To je obrovské nebezpečí.“
„Francouzi mají 59 reaktorů a vyrábí 78 procent potřeb elektrické energie z jaderných zdrojů. A nám bude dělat jadernou elektrárnu Jižní Korea, která v Evropě nepostavila jediný reaktor. Dodá jej v roce 2035. Takže na to mají dvanáct let. Škodovka postavila jadernou elektrárnu a uvedla reaktor do provozu za sedm let! Existuje 426 jaderných reaktorů, Škodovka jich vyrobila čtyřiadvacet,“ uvádí s povzdechem Václav Vítovec.
Jihokorejský reaktor bude první a jediný v Evropě. To je labutí píseň a smutný konec jaderného inženýrství v českých zemích…
„V Semipalatinsku mají na medicínské univerzitě malformace dětí, které se tam po testech jaderných zbraní rodily. To je otřesné. Je tam oblast veliká jako Slovensko a udělali tam 436 testů, 132 na povrchu. Takže když testovali ty velké ráže, Semipalatinsk byl vzdálen 250 kilometrů a lítaly tam okna z baráků,“ uvádí dále.
„Je rok 2024 a velmoci jsou zas v sobě jako za studené války,“ povzdychne si.
Psali jsme:
Když létají miliardy zbrojařům do kapes
„Plutonium se na planetě nevyskytovalo do roku 1945, vyrábí se uměle a po těch 70, 80 letech stárne a oni neví, co to udělá, jaký bude roznět a když se rozpadá, tak se objevují nějaké plyny. Takže se rozhodlo o tom, že se bude vyrábět nové plutonium. To tedy nebude levné. Amerika údajně podle získaných informací z ověřených tamních zdrojů chce během deseti let uvolnit 764 miliard dolarů na vytvoření nových plutoniových jaderných zbraní, což je opravdu šílené. A pokud s tím mají problémy Spojené státy, tak Rusové, kteří mají s nimi jaderný arzenál tak fifty fifty, musí mít problémy stejné a jejich fyzici museli dospět ke stejným závěrům. A bude obrovský tlak na to, aby se tyto zbraně znovu testovaly. Bez testů nelze vyvíjet dál.“
Ostatní jaderné mocnosti budou na tom podle Vítovce podobně. „Třeba Francouzi, kteří mají třetí největší arsenál jaderných zbraní. Prostě, budou to všechny jaderné velmoci, které mají staré plutonium. Nejstarší měli samozřejmě Američané a Sověti. Francouzi to dělali od roku 1960, takže to jejich plutonium ještě tak staré není, ale musí mít podobné problémy. To je prostě vrcholová fyzika“.
Macek Ivan
A teď se podíváme do nedaleké minulosti, kdy „frčela“ studená válka a vojenští jestřábové na obou stranách světa chtěli uzbrojit toho druhého a najít na něm nějakou slabinku…
„Nejtěžší bomba svržená z letadla byla termonukleární o výkonu 57 megatun, což je 4300 krát větší než Hirošima. Tu vyzkoušeli Rusové na poloostrově Nová Země. Jmenovala se Ivan, vážila 8 tun. Když to Rusové odpálili, tak hřib dosáhl výšky 64 kilometrů a zničili 4 procenta zemského povrchu. Jak by dopadla taková bomba, kdyby dopadla na Paříž? Čím větší ta bomba je, tím už není větší výkon. Ten se nezvětšuje. Tlaková vlna nedosáhne dál. Takže centrum Paříže by bylo naprosto zničeno, ale ve velkém okruhu by přežilo dost lidí. Jedna velká bomba na město vám prostě nepomůže,“ konstatuje Lahoda. „Mezikontinentální rakety Sovětského svazu by dosáhly po celé zeměkouli, takže nebyl důvod, aby nebyly jinde než v SSSR. Nejbližší silo leželo na Ukrajině, kousek od Slovenska. Tam byla jaderná sila a jsou tam dodnes a jsou zalita betonem, aby je Ukrajinci nemohli použít. Tam byly rakety Moloděc a Skalpel o doletu 10 500 kilometrů a každá z nich měla deset hlavic a 550 kilotun. Ve světě jaderných zbraní je to slabá zbraň,“ vysvětluje dále Lahoda.
Vlak i miny, aneb jak si mocnosti oblíbily uran
„Rusové teoreticky na našem území mohli projíždět speciálním vlakem. Měli takzvaný bojový železniční raketový komplex. Měli celkem 12 vlaků a tedy 36 raket Moloděc, které byly ukryté v mrazírenských vagónech. Zachoval se jeden vlak, který je v muzeu. Pak to zrezavělo. V roce 2012 vydal Putin rozkaz vymyslet vlak s šesti raketami o dostřelu 12 000 kilometrů. Pokud víme, tak v roce 2020 došly peníze a v projektu se nepokračuje.“
„Také tu byla jaderná děla. Americká jaderná houfnice měla ráži 15 kilotun. Rusové to okopírovali a snad prý ani zkoušky nedělali, protože věděli, že to bude fungovat. Jaderné houfnice měla i naše armáda. Samohybná jaderná houfnice měla dostřel 35 až 50 kilometrů a v Žamberku jsme jich měli osm. Byly tam rovněž jaderné minomety s dostřelem 9 až 18 kilometrů,“ pokračuje dále Lahoda.
„Po odchodu Rusů se zde našly cvičné jaderné miny. Ani my ani Rusové netvrdili, že by je měli. Cvičná se vyráběla ve Vojenském opravárenském závodě v Uherském Brodě. U originálů jsou ale zvenku anglické nápisy. Varšavská smlouva nepoužívala jaderné miny. Používala je pouze americká armáda. Tady u nás se vyráběly jen cvičné, které byly určeny jak jinak než ke cvičení, aby zneškodňovaly americké jaderné miny. Američané jim říkali Stálé zařízení pro ničení komunikací. V praxi je dávali jeřábem do vyvrtaného vrtu na strategickém místě, který byl samozřejmě zamaskován. Bylo to použito v Bavorsku. Byly rozmístěny u hranic s Československem. Například na ploše 10 krát 10 kilometrů bylo 36 jaderných min. To je celkem dost.“
Šlo o to, že Varšavská smlouva měla převahu v tancích a živé síle. NATO potřebovalo zabránit tankům, aby přejely hranice. „Prostě aby je zastavili. Každé údolí, každá silnice a důležitá trať byla podminována jadernou minou tak, aby vznikl obrovský kráter, který by tanky nedokázaly překonat. Jaderné kopky byly tak utajené, že je Bundeswehr nachází dodnes. Náhodně, třeba uprostřed silnic a komunikací. Ráže byla 47 kilotun, hloubka uložení až 163 metrů. Vznikl by kráter hluboký 91 metrů, široký 382 metry. To je celkem slušná ,jamka'. Nebylo to moc radioaktivní, dělaly se tak, aby se za dva tři dny už místy dalo přecházet. Nešlo tedy o radioaktivitu, ale o to, udělat velikou díru, což se Američanům povedlo,“ konstatoval Lahoda.
Dodal, že úroveň radiačních dávek v Sovětském svazu v roce 1990 stokrát překračovala úroveň radiačního pozadí. Radionuklidy se rozšířily až do Japonska.
Válka (asi) bude a ne že ne
„Když jsem si kdysi vyfotil Putina, tak jsem si říkal, že on to nebude, který začne. Že to začnou jiní ,soudruzi'. Oni v Severní Koreji od těch bojových traktorů, které používají dodneška, přešly k horším věcem. Těm, co se honí v hlavě, to je těžké hledat nějakou logiku. Teď tedy nevíme, kdo z nich bude první.“
„Jak to dopadne, to ale víme přesně. Je na to několik odborných studií, jak dopadne jaderná válka v Evropě,“ šokoval přítomné prezident společnosti. Jednu z nich připravila Princentonská univerzita.
Jak to tedy, nedej Bůh, bude? „Přechod od konvenčního konfliktu mezi Ruskem a NATO k jaderné válce. Vše je dle papírů a tak se stane. Jakmile vojska NATO v konvenčním konfliktu začnou vyhrávat, Rusko v naději na jejich zastaveni odpálí varovný jaderný výbuch. Ten bude na hranicích České republiky a Polska. Doktrína NATO jasně hovoří. Jaderná základna, odkud bombardér vyletí, musí být zničena. Takže: Ruský bombardér shodí výhružnou jadernou bombu. Americký neviditelný bombardér zničí základnu v Kaliningradu, odkud startoval ruský letoun. Jaderný práh je překročen a Rusko pošle 300 jaderných zbraní na vojenské cíle NATO. Předpokládané ztráty 26 miliónů většinou vojáků. S tím nejde celkem nic udělat, protože tyto zbraně jsou příliš blízko, takže se proti nim nejde adekvátně bránit,“ pustil se do nepříliš optimistické, ale prý silně pravděpodobné verze Lahoda.
„Rusové pošlou bombardéry ze všech základen a začnou shazovat jaderné bomby. NATO udělá protiúder z Turecka a ze západní Evropy. Opět aby zničilo ruské jaderné základny a letiště. To je dáno a generálové už s tím neudělají nic. Ostatně, pravděpodobně nebude fungovat spojení. Ruské rakety krátkého a prodlouženého doletu pořád většinou ničí vojenské cíle. Ty jsou v NATO zničeny, takže NATO odpaluje 600 hlavic z území USA s cílem zničit ruské nukleární síly, Tak velí doktrína. Opět střílejí někam do stepi. Takže minimum mrtvých. Ničí se ruská jaderná sila. Rusové, ještě než budou jaderná sila zničena, vypustí své rakety, aby nebyly zničeny. V naprosté většině míří do oblastí, kde skoro nikdo nežije. Tím zdaleka nejsou zničeny další jaderné zbraně na světě, ale už nejdou použít. V podstatě není, kdo by je použil.“
Děsivé finále
Zeměkoule však zdaleka není zničena. „Ovšem je třeba zabránit protivníkovi, aby se vzpamatoval. A to už jde do tuhého. Protivníkovi se zničí 30 největších průmyslových a ekonomických center a měst silou deset hlavic na každý cíl. K tomu jsou určené ponorky. Mezi tím už budou lidé v krytech. První várka mrtvých není tak velká – 80 miliónů. Právě ponorky jsou určené na ničení měst. Proti nim už obrana nefunguje. Tím jaderná válka končí, protože nemá kdo a s čím bojovat. Tři čtvrtiny světa si toho ani nevšimne.“
Celkové ztráty budou podle Lahody, respektive odborníků z Princentonské univerzity „...v první den 91 miliónů, ale samozřejmě mnoho jich zemře ještě poté. Jaderná zima nenastane, protože zničený pás je dost úzký. Takže se nestačí použít všechny zbraně na světě,“ uvedl před konsternovanými posluchači Lahoda. A to je pro Zemi relativně nepatrně optimistická zpráva…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Hrozí nám jaderná válka?
autor: Václav Fiala
vipera
