S neblahými praktikami, které více než co jiné připomínají předlistopadový režim se opakovaně setkává Společnost pro obranu svobody projevu. „Možná jste zaznamenali, že pod ministerstvem vnitra existuje Centrum pro hybridní hrozby. To sdílelo na Twitteru článek, který o nás napsali Manipulátoři. Byl dost tendenční, zavádějící, dá se říct vylhaný. Zaskočilo nás to, ale nijak dál jsme to neřešili. Až druhý den, kdy mi přišla sms z Deníku N, v níž se mě ptali, co říkáme na to, že Centrum pro hybridní hrozby nás má v hledáčku a co říkáme na to, že mluvčí ministerstva vnitra říká, a teď tam bylo vyjmenována spousta věcí typu, že sdílíme konspirační teorie, sdílíme kvazi média a tak dále. Odpověděla jsem, že na to neříkáme nic, protože nevíme, co to znamená,“ uvedla Gabriela Sedláčková, provozní manažerka SOSP, na setkání zástupců společnosti s novináři.

Ale tu odpověď Deníku N poslali zároveň i ministerstvu vnitra, které požádali, aby jim definovalo, co například znamená kvazi média. „Chtěli jsme od ministerstva vnitra vědět, tedy znát návod, jaká média máme sdílet, abychom nebyli v hledáčku Centra pro hybridní hrozby. Ale žádnou odpověď jsme nedostali. Tak jsme se na ministerstvo vnitra obrátili oficiálním e-mailovým dopisem asi na 15 jeho důležitých adres, o nichž jsme získali informace, že by to měli vyřizovat. Ani po několika měsících nám nepřišla žádná odpověď, ačkoli jsme ji urgovali několikrát. Tak jsme se rozhodli, že půjdeme úplně oficiální cestou a poslali jsme dopis i klasickou poštou. Ani na to nám nebylo odpovězeno. Chceme proto napsat otevřený dopis premiéru Fialovi, kterého se zeptáme, jak je možné, že o nás ministerstvo vnitra a jeho Centrum pro hybridní hrozby šíří takové věci a nereaguje, aby nám vysvětlilo, co o nás šíří,“ prozradila Gabriela Sedláčková další krok.

Bojí se lidé starší, vysoko příjmoví a se SŠ vzděláním

O tom, že to se svobodou projevu v Česku není moc valné, svědčí průzkum, který si SOSP nechala udělat v únoru tohoto roku. „Průzkum pro nás prováděla agentura SANEP a zúčastnilo se ho přes 3 tisíce respondentů. Podle něj má více než polovina lidí strach a bojí se otevřeně vyjadřovat své názory. A bojí se hlavně výpovědi v práci, diskriminace nebo šikany v práci. Nejvíce se lidé bojí vyjadřovat k tématu covidu, migrace a pohlaví či manželství. Tři čtvrtiny dotázaných si také myslí, že nemá cenu bojovat s dezinformacemi, protože je to součást demokracie. A že pokud bojovat, tak ne legislativou, ale osvětou a vzděláváním. Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce se bojí vyjádřit otevřeně své názory lidé nad 50 let, vysoko příjmoví lidé a ti, kteří mají středoškolské vzdělání,“ informovala Natálie Vachatová, která má v SOSP na starosti řízení projektů.

„Nejkomfortněji, pokud jde o názory, se dnes cítí naše mláďátka, tedy skupina ve věku 18 až 29 let, z nichž více než polovina odpověděla, že se své názory otevřeně vyjadřovat nebojí. Za nimi v tomto ohledu následovali ti se základním vzděláním a nízkopříjmoví. Výsledky také ukázaly, že mladí téměř nesledují veřejnoprávní média a naopak lidé nad 50 let si vyhledávají informace z více zdrojů, což je v úplném rozporu s tím, co nám dnes média sdělují. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že podle nich nepravdivé informace nejvíce šíří provládní politici, to si myslí přes 80 procent dotázaných. Za nimi na druhém a třetím místě následují veřejnoprávní a mainstreamová média. Na tom panuje shoda bez ohledu na věk, vzdělání nebo příjem,“ konstatovala Natálie Vachatová.

Výsledky, které jsou v rozporu s tím, co prosazuje vláda

Po takových výsledcích průzkumu, který Společnosti pro obranu svobody projevu odmítly provést „renomované“ agentury, očekávali, že se kolem nich strhne společenská debata. „A to proto, že v poslední době sledujeme, jak obrovský humbuk se spustil kolem dezinformací. Můžeme sledovat vytváření nejrůznějších akčních plánů. Sledujeme, jak pan Rakušan velice často používá slovo dezinformace, jak pan Fiala hovoří o právu na korigované informace. Proto jsme mysleli, že to je závažné společenské téma. A když nám v průzkumu vyšly výsledky, které jsou v přímém rozporu s tím, co vláda prosazuje, tak jsme předpokládali, že proběhne nějaká veřejná debata. Ale debatovalo se jen o tom, u koho jsme si vlastně ten průzkum zadali,“ líčí manažerka řízení projektů SOSP, jaká byla obrana „potrefených hus“.