Finská vláda vydala souhrnnou zprávu o tom, jak se na pracovním trhu daří imigrantům, kteří do země přišli mezi lety 1999 až 2013. Studie dokazuje, že rodilí Finové se na pracovním trhu uplatní výrazně lépe než imigranti z Afriky, z bývalého Sovětského svazu a z dalších koutů světa. Přistěhovalci se těžko uplatňují na pracovním trhu i po deseti až patnácti letech pobytu ve Finsku.

„Nápadná je zejména extrémní nezaměstnanost mezi ženami. ... Pouze u občanů bývalého Sovětského svazu pracují ženy zhruba ve stejné míře jako muži. Naopak ženy z muslimských kultur chodí ve Finsku do práce jen velmi málokdy. Např. zaměstnanost Somálek leží 66 procentních bodů pod zaměstnaností Finek, tj. pracuje jen zhruba každá šestá až sedmá Somálka. U Turkyň, Iráčanek a Afghánek nejsou odpovídající čísla o moc lepší. Zvyklosti z regionů původu, podle nichž má žena sedět doma, se tedy uplatňují i v úplně jiném kulturním prostředí,“ píše Kechlibar.

Celý článek naleznete zde

Tato situace se následně odráží i na příjmech imigrantů. Zatímco občané z bývalé Jugoslávie nebo z bývalého Sovětského svazu vydělávají obstojně, byť zdaleka ne tolik jako Finové, přistěhovalci z Afghánistánu či Somálska na tom jsou podstatně hůř.

„Po 10 letech pobytu v zemi vydělají jejich občané nanejvýš polovinu toho, co průměrný Fin, ale leckdy i méně (Iráčané 22 %). Podstatná část tohoto rozdílu příjmů je – samozřejmě – způsobena jejich nižší mírou zaměstnanosti,“ pokračuje v popisu situace matematik. A právě proto pobírají prý imigranti sociální dávky podstatně častěji než rodilí Finové.

Studii v angličtině naleznete zde

Zmíněnou studii by si podle Mariana Kechlibara měli přečíst všichni lidé, kteří věří, že imigranti napomohou churavějící evropské ekonomice. Zvláště pozorně by mohli číst např. členové Evropské komise.