Besedu na půdě Ústavu mezinárodních vztahů v pražské Nerudově ulici zahájil historik a odborník na propagandu Pavel Suk obsáhlým úvodem. Změřit účinky propagandy je podle něj velmi obtížné. „Já například rád poslouchám lidi v metru, když jedu z práce domů, protože tam mám jakýsi odraz toho, co je skutečně trápí. V posledních měsících totiž zjišťuji zajímavou věc, a sice, že témata, která se řeší v  Praze a velkých městech, na venkově lidi absolutně nezajímají. Lidé tam mají úplně jiné problémy,“ dodal. Následně slíbil, že bude během besedy nikoli „politicky nekorektní“, ale „mediálně nekorektní“. „Nemysleme si, že existuje pouze ruská propaganda,“ pokračoval. „Ta samozřejmě existuje a je řízena centrálně. Ale máme i propagandy dalších států, americkou, britskou, prostě máme je tady.“

Propagandu nešiřme. Její efekt se může obrátit

„V současnosti je móda v různých článcích napadat Rusko. Já se Ruska nezastávám. Rusko dělá svoji propagandu velmi chytře,“ zmínil Suk. Bojovat proti ruské propagandě ale šířením té vlastní se může podle Suka vymstít. Lidé pod vlivem manipulovaných zpráv totiž mohou přestat věřit i těm zaručeně pravdivým a ověřeným. Nejlepším řešením a obranou proti propagandě je podle Suka šířit pravdivé informace. „Nepodceňujme obyčejné lidi v tom, že oni neuvažují nad určitými věcmi. Protože pokud budeme šířit kontrapropagandu, tak může dojít k jedné věci, kterou jsem si ověřil, a sice, že začne působit pravý opak,“ dodal. „Dneska mi z pásu spadly součástky, ale nevím, jak se to stalo. Za to může Putin,“ zmínil Suk vtip dvou manuálně pracujících žen, který zaslechl v hromadné dopravě. „Obě se začaly smát,“ dodal na podporu svého tvrzení.

V zahraničním zpravodajství (i v tom západním) se podle Suka poslední dobou objevují někdy záměrné, někdy nezáměrné manipulace. Suk posléze narazil na nejasnosti (absence fotografií a nejasné mediální pokrytí situace) ohledně nedávného útoku Donalda Trumpa na leteckou základnu syrské armády v Sýrii. K mediální manipulaci podle něj mohlo dojít i v případě tweetující sedmileté holčičky Banap Al-Abed, která prostřednictvím sociální sítě přinášela zprávy z obléhaného Aleppa. „Sám už ale jsem propagandou zdegenerovaný a zajímají mne jiné věci než normálního čtenáře,“ připustil Suk. „Zaslechl jsem, že by se podobné věci snad mohly vyrábět někde v Egyptě,“ uvedl ke zmanipulovaným zprávám a záběrům expert na propagandu. Propagandistické manipulace fotografií jsou podle něj jasně prokázané například v případě konfliktu v Gruzii v roce 2008. „Svět obletěla fotografie Gruzínce, který v náručí držel svého mrtvého bratra, a byl u toho nápis: Brácho, já tě neopustím. Za několik dnů se ale zjistilo, že tyto fotografie byly nainscenovány,“ dodal.

Půjčoval si Šimečka z Respektu od Španova? Tam bychom rozhodně neměli být

Suk následně zmínil propagandistické využívání eufemismů v médiích a opřel se do článku Martina M. Šímečky Nepřátelé pravdy, který vyšel ve speciálním vydání Respektu věnovaném dezinformacím. „Je to velmi zajímavé číslo, ale co tedy jsem jenom žasnul, kam až může historie zajít,“ dodal s tím, že mu Šimečkův článek připomíná jazyk jedné propagandistické knihy z padesátých let.

„Žháři, kteří mezi námi žili vždy, dnes našli odvahu vytáhnout sirky a škrtnout na veřejnosti. K zapálení toho najednou mají hrozně moc. Zbytnělé demokratické instituce a pravidla chytají oheň od sebe navzájem a hoří všechno naráz. Do dějin tak vejde třebas žhář Paul Horner, který si výrobou falešných zpráv na Facebooku přijde měsíčně na deset tisíc dolarů,“ zacitoval Suk z Šimečkova článku. „To tedy mi připomnělo jednu věc,“ doplnil a ukázal obecenstvu propagandistickou knihu Žháři z padesátých let. „Je z roku 1953 a napsal ji Nikolaj Španov. Ten slovník je téměř totožný. To jsem si říkal. To už skutečně jsme někde, kde bychom být neměli,“ doplnil.

Následně se Suk pustil do situace na Ukrajině a toho, jak o ní referují česká média. „Naše média spadla do vlastní pasti,“ začal zostra. Vnímají podle něj situaci černobíle. „Co ale, když ten špatný udělá něco dobrého, co s tím? Tak to prostě neřekneme,“ dodal a ocenil přítomného novináře Hospodářských novin a experta na Rusko Ondřeje Soukupa za to, že o konfliktu na Ukrajině referuje objektivně.

Debata se následně stočila na téma ruského vlivu v Pobaltí, do které se vložil odborník na východní Evropu z FSV Luboš Švec. Naprostá většina společnosti v Baltských státech podle něj žije běžnými problémy. „Na rozdíl od Krymu je v Lotyšsku a Estonsku vyšší životní úroveň než v Rusku, a pokud budou místní Rusové odcházet, tak budou spíše odcházet do západní Evropy,“ doplnil. „Etničtí Rusové v Pobaltí žijí v jakési paralelní realitě,“ vložil se do diskuze novinář Hospodářských novin a dřívější dopisovatel z Ruska Ondřej Soukup. A to se podle něj projevuje i v místní mediální scéně. Například v Estonsku jsou podle Soukupa dvě: jedna v estonštině a druhá ruskojazyčná. V Pobaltí čile působí ruská televize a její výhoda nad lokální konkurencí v oblasti financí a profesionalismu je podle Soukupa značná. „I tak je ale přitažlivost Ruska pro lidi v pobaltských zemích nízká,“ připustil s ohledem na jeho zmíněnou nepříliš příznivou hospodářskou situaci.  

Ruský přístup za Putina prý vygradoval

Podle Luboše Švece ruská státní média oproti těm ostatním o jednotlivých událostech informují odlišně a nesouvisí to jen s Putinem, ale s ruským přístupem vůbec. „Fungovalo to na principu moudrý gosudar (rusky panovník) a jeho služebníci,“ zmínil Švec, jak fungovala ruská vláda již za Borise Jelcina. Za Putina podle Švece tento stav akorát vygradoval. Do definice ruské propagandy se dále pustil Ondřej Soukup. „Tím pojmem označuji především to, co je státní a vládou řízené, například jako je holding Svobodné Rusko, který sdružuje všechny velké televize,“ zmínil. „Druhou věcí je pak spousta nejrůznějších stránek a malých médií,“ dodal. Taková síť podle Soukupa existuje nejen v pobaltských státech, ale i v Česku. V Pobaltí je jedním z příkladů tisková agentura Baltnews, patrně majetkově napojená na Svobodné Rusko,“ zmínil. „Ti také dokážou šířit nepravdivé věci. Je to složité a neustále se to přelévá,“ uvedl. „Zároveň máte lidi, kteří do toho jdou dobrovolně, vkládají do toho své peníze třeba i s myšlenkou, že se jim to někdy vrátí,“ dodal. „Požádal bych vás, novináře, abyste se té putinovské propagandě více věnovali, abyste to nezamlčovali,“ zazněl závěrem debaty hlas z publika s obavou, že se v hledáčku ruské propagandy zakrátko ocitnou i prezidentské a parlamentní volby v Česku.