Všímá si toho, co ředitelka CTHH Eva Romancovová uvedla v médiích. Totiž, že prezident kritizující zřízení CTHH byl o něm špatně informován, když si jej dovolil kritizovat, ačkoliv prý s jeho zřízením souhlasil.

„To je hned první informace vyslaná z úřadu uvedeného do činnosti 1. ledna t.r., která by si zasloužila zkoumání a uvedení na pravou míru pracovníky Centra. Buď je totiž prezident republiky blbec, nebo má neschopné spolupracovníky, anebo byl při jeho zřizování uveden (možná i záměrně) v omyl,“ píše Zbořil.

Celý text je ZDE

Slovy paní Romancovové je totiž „... základním předpokladem pro výběr (takové informace) ... potenciál k ohrožení vnitřní bezpečnosti a (jeho) závažnost.“ „Domníváme se tedy se vší ‚vážností‘, že se jedná o mimořádně ‚závažnou informaci‘, protože prezident republiky je podle Ústavy ČR hlavou státu a zastupuje stát navenek, je součástí moci výkonné, vrchním velitelem branné moci a má řadu dalších povinností, pro jejichž plnění je takové fatální selhání jeho nebo jeho spolupracovníků nejvyšším ohrožením státu,“ píše dále Zbořil.

Poukazuje také na to, že jakákoli kritika vzniku CTHH je už předem dehonestována označením, že je součástí „ruské propagandy“. „A ačkoli je kritická skepse a kritické zkoumání pramenů základním předpokladem jakéhokoli studia, zde je rozhodnuto dočasným ministrem a dočasnou vládní mocí, že něco je informace a něco dezinformace. Pokud si (opět jen dočasná) ředitelka nebo předsedající Centra myslí, že svou funkci bude vykonávat věčně, dovolíme si ji upozornit, že se mýlí. Po ní přijdou jiní a CTHH bude sloužit jako produkce kompro-materiálů jiné moci a jiné politické straně během voleb do krajských zastupitelstev, Parlamentu ČR a prezidenta republiky. CTHH bude totiž expandovat, jak si dnes pí. Romancovová přeje, do různých úrovní státní správy a jeho současné vedení uvažuje i o rozšíření do dalších objektů ohrožených dosud ještě neznámou agitací,“ píše Zbořil.

Upozorňuje také, že informace a dezinformace jsou velmi žádaným zbožím na trhu a i na tomto bazaru vládne „neviditelná ruka“.

A poukazuje na to, co napsal jeden ze čtenářů interview paní Romancovové: „Podle daleko chytřejších lidí, než je kdokoli z nás, neexistuje jediná pravda. Každý máme svůj pohled na věc, individuálně nahlížíme události, co jednomu prospívá, druhému může škodit. Jde o výslednici životních zkušeností, postojů, zájmů atd. A právě v této různosti přístupů a pestrosti názorů je přece povšechná moudrost národa. Proč nedopřát lidem právo na vlastní interpretaci, byť není aktuálně politicky korektní a třeba i mylná, vždyť teprve dějiny možná odhalí, že chybná byla naopak ta oficiální verze.“

„Jakou svobodu lidem vezmete příště, zakážete například lhaní?“ ptá se Zdeněk Zbořil závěrem.