Pátek upozornil, že Němcová rozjela kampaň nazvanou „Špatný vTTIP“. Většinu času tráví vysvětlováním, o co vlastně ve smlouvě jde. Podle Němcové je jádrem připravované úmluvy odstraňování necelních překážek obchodu, což znamená sjednocení standardů, které se na obou stranách Atlantiku různí.

Stupeň utajení TTIP je jak ze špatného špionážního filmu

Němcová poukazuje na to, že skutečnost, že se o TTIP vyjednává tajně, jen podporuje podezření, že se úmluva vyjednává proti zájmům společnosti ve prospěch zisku velkých nadnárodních firem. „Současný stupeň utajení je opravdu jak ze špatného špionážního filmu. Europoslanci mohou nahlédnout do návrhu smlouvy pouze po podepsání slibu mlčenlivosti ve speciálních studovnách Evropského parlamentu. Nesmějí s sebou mít žádné zařízení, které by dokázalo vyfotit text. Jediné, co mohou mít s sebou, je papír a tužka. Ostatním občanům jsou texty zapovězeny,“ vysvětlila Němcová s tím, že i evropská ombudsmanka Emily O‘Reillyová kritizuje netransparentnost vyjednávání.

Největší problém se skrývá pod termínem regulatorní spolupráce

Z návrhu textu TTIP už unikla část dokumentů. Některé z nich se týkají takzvané regulatorní spolupráce. „To je termín, který zní neutrálně, přitom v něm se skrývá největší problém. V současné podobě regulatorní spolupráce znamená, že kdykoliv přijde Evropská komise s myšlenkou vytvořit nová pravidla, bude je muset nechat schválit americkou vládou a byznysovými skupinami. A to předtím, než občané nebo jejich volení zástupci uvidí, co je vlastně navrhováno.“

Němcová přiznává, že je v pořádku, když se třeba v automobilovém průmyslu odstraňují technické bariéry obchodu. Nikdo ale nemluví o tom, že tu také jde o bezpečnost potravin a kosmetiky. „V Evropě jsme v úrovni práv občanů jakožto spotřebitelů, bezpečnosti potravin a kosmetiky nebo ochraně přírody mílovými kroky před Amerikou. Co se týče třeba chemikálií, máme moderní legislativu, zatímco v USA platí stále jen laxní pravidla ze 70. let 20. století,“ upozorňuje Němcová.

A přidala konkrétní příklad toho, že hovězí maso je v USA ošetřováno kyselinou mléčnou. V EU byl dovoz takto ošetřeného hovězího zakázán. „Americké ministerstvo zemědělství však požádalo Evropskou komisi, aby tento zákaz zrušila, a ta mu bohužel vyhověla,“ posteskla si. A poukázala též na to, že nedávno proběhla evropskými médii zpráva o tom, jak EU podlehla tlaku lobbistických skupin a shodila ze stolu legislativu, která nás má chránit před látkami, jež poškozují hormony a způsobují neplodnost nebo rakovinu.

EU se řídí principem předběžné opatrnosti, USA ne

Výsledkem tedy je, že v obchodech bude hovězí maso ošetřené kyselinou mléčnou. Podle Němcové je zákaz dovozu takového masa založen na evropském principu předběžné opatrnosti. „Pokud jsou u nás nějaké pochybnosti třeba o tom, jestli růstový hormon, který se v USA používá naprosto běžně, nějak neškodí lidskému zdraví nebo zdraví zvířat, náš přístup je takový, že ho raději nepovolíme. Tedy dosud to tak bylo. V USA k tomu přistupují opačně. Nebezpečnou látku povolí a zpětně, pokud někdo dokáže vědeckou cestou skutečně negativní dopad, odškodní poškozené. Je tedy jasné, že tyto dva přístupy spolu jednoduše souznít nemohou,“ vysvětlila Němcová.

Připomněla také, že k TTIP se kromě jiných vyjádřil i nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. „Podle něj jsou sice obchodní úmluvy vzletně nazývány partnerstvím, ale přitom v žádném případě o partnerství nejde, protože podmínky si diktují USA,“ uvedla.

Arbitráže nepotřebujeme. Pokud v TTIP zůstanou, úmluva neprojde

Ohledně toho, že se v Česku v souvislosti s TTIP nejvíce mluví o hrozbě arbitráží, uvedla, že systém arbitráží vznikl z obavy, že když přijde investor do země, která je zkorumpovaná, může se důvodně bát, že jeho zájmy nikdo neochrání. „Náš soudní a právní systém, ale i ten americký, je však natolik rozvinutý, že žádné takové arbitráže nepotřebujeme,“ myslí si Němcová.

Arbitráže jsou navíc podle ní velmi drahé, podle organizace OECD začínají na osmi milionech dolarů. „To jsou zdroje, které mají jen velcí hráči, jak říkají také němečtí podnikatelé. Proto si myslím, že kritika arbitráží je tak silná, že pokud ve smlouvě zůstanou, smlouva neprojde,“ domnívá se Němcová.