„V posledních měsících se rozjela velmi široká a zájmově značně rozrůzněná debata o veřejnoprávních médiích, zejména o obsahu, objektivitě či profesionalitě ČT,“ podotkl Žantovský s tím, že je logické, že lidé, kteří za televizi platí, se zajímají o to, zda dostávají zboží, jaké si přejí. 

„Jistě, na tom, jaké obsahy by televize měla vysílat, se nikdy neshodnou všichni. Pro jednoho je v ní zbytečně moc komerčního materiálu (akční filmy, estrády, seriály, při nichž se i Dietl obrací v hrobě), pro jiné je v ČT zbytečně naddimenzovaný prostor pro sport. Špičkový sport – fotbal, hokej, tenis – je přece sám o sobě průmyslem a šoubyznysem, proč za něj tedy ještě doplácet z kapes koncesionářů. A největší debaty se vedou o politických obsazích. České televizi je masově vyčítána neobjektivita, poplatnost určitým zájmovým či politickým skupinám, nedůvěryhodnost zpráv i komentářů,“ uvádí Žantovský. Následně poté zmiňuje základní profesní přešlapy a chyby, jimiž se to ve vysílání ČT podle jeho názoru jen hemží. 

„Redaktoři ČT neumějí vyslovovat jména a názvy v cizích jazycích. Příklad: město Gloucester (známé i z Krále Leara) tu vyslovují jako „Gloučestr“, ale správně je to „Glostr“. Redaktoři ČT nemají vědomosti o reáliích, o nichž referují. Před časem se redaktor v rozhovoru na téma Jaroslav Hašek zeptal hosta: Kde je Bugulma? Měl by však vědět, že to je ruské město, kde Hašek pobýval a napsal o tom prózu,“ myslí si Žantovský. Dále zmiňuje, že v České televizi si pletou znělky, chybují v titulcích se jmény vystupujících, všímá si i mystifikace. 

Podle něj bychom se měli také ptát, zda za nepřesným a zavádějícím nálepkováním provozovaným v ČT stojí neznalost (která v ČT, stejně jako u soudu neomlouvá), nebo úmysl.

„Příslušníci Islámského státu jsou zde vytrvale označováni politicky korektním výrazem ‚radikálové‘ (ačkoli jde o zřejmé teroristy a vrahy), kdežto německou stranu Alternative für Deutschland v ČT setrvale označují za ‚krajní pravici‘, jako by mělo jít o nástupce Hitlera a nacistů. Přitom AfD je standardní, volebně úspěšná konzervativní strana, která chce zhruba totéž, co britští toryové: prospěch a bezpečí pro občany své země a menší závislost na rozhodování z centra EU v Bruselu. Tedy opak dnešní politiky Angely Merkelové,“ konstatuje Žantovský.

V závěru svého komentáře kritizuje divnou editorskou strategii či setrvalou ignoraci určitých názorů a jejich nositelů. „Tuto množinu nezvaných stále rozšiřuje. Donedávna do ní patřili lidé jako Michal Semín či Lenka Procházková, nyní k nim přibývají další – Martin Koller, Jan Petránek, Petr Robejšek… Kdo na všechny debaty v ČT zbude? Inu, stálý tým těch, kdo přikyvují na názory, které chce ČT slyšet: Daniel Kroupa, Petr Kolář, Martin Fendrych, zástupci ‚neziskovek‘ Evropské hodnoty či Europeum. Spočítejte si, kolikrát jste tyto lidi za poslední týdny viděli v diskusních pořadech ČT. Některé i dvakrát třikrát týdně. To už nemůže být náhoda,“ uzavřel Žantovský s tím, že ve své úvaze chtěl především zmínit neprofesionální práci České televize, která by neměla mít názor – měl by si jej vytvářet divák z informací a pluralitních stanovisek, jež televize přináší.