Zajímavé svědectví v tomto ohledu přinesl dle Kartouse nedávný průzkum nezávislé výzkumné instituce z Washingtonu, Pew Research. V dubnu tohoto roku provedli výzkumníci rozsáhlý průzkum v šesti největších zemích EU zaměřený na politické a hodnotové postoje Evropanů. Z jeho závěrů vyplynulo, že drtivá většina Evropanů rezignovala na budoucnost, neboť se domnívá, že dobře už bylo a že nastupující generace dospívají do světa, v němž se budou mít hůře, než jejich rodiče.

„Pouze 34 % Němců a Poláků si myslí, že ekonomická perspektiva nastupující generace je lepší než ta jejich. Ve Francii nebo Itálii si totéž myslí zoufalých 14 či 15 % lidí. Češi budou pravděpodobně někdy mezi, pravděpodobně blíže Němcům a Polákům,“ uvádí Kartous v komentáři zveřejněném na serveru Britské listy.

Podle Bruce Stokese z Pew Research, který prezentoval výsledky průzkumu na Fóru OECD v Paříži, se jedná o trend patrný v celém západním civilizačním okruhu. Západ se tak prý evidentně smiřuje s tím, že jeho civilizační vrchol už pominul a že bude následovat více či méně prudký sestup.

Evropané pijí jedovatý koktejl

Dle Kartouse je to děsivý výsledek. Po dekádách jsme prý pravděpodobně první generací, která transparentně, mnohdy s absurdním pocitem sebeuspokojení, ohlašuje kulturní sestup a dláždí tak svým dětem cestu do bezvýznamnosti.

Přesnou analýzu tohoto trendu dle Kartouse asi nikdy nikdo nepodá, protože ztráta víry prý není racionální, je pocitová. „Evropané každopádně pijí mírně jedovatý koktejl, jehož dlouhodobým užíváním může dojít ke skutečné rezignaci a naplnění současné deziluze,“ konstatuje Kartous na názorové straně Lidových novin.

„Ztráta víry v budoucí generaci je to nejtěžší břímě, které si budoucí generace může nést. Bude-li tato ztráta víry dlouhodobá, bude doslova nesnesitelná, bude jako kletba, se kterou se nelze vyrovnat, protože ji nelze zlomit, pouze naplnit, jelikož to nebude vnější překážka, ale vnitřní infekce. Každý, kdo nevěří v budoucnost svých dětí, prohrál. Je trestuhodné, má-li navíc potřebu tento defétismus hrdě šířit a prohlašovat ‚na má slova dojde‘," dodává na Britských listech.

Celý komentář Kartouse na Britských listech